Nejvíc lidí v Česku ubude kolem roku 2065, kdy začnou umírat Husákovy děti

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 28. 11. 2018 15:51
Česko bude ve 21. století vymírat, díky migraci ale obyvatel neubude mnoho. Nejvíc lidí by mělo v zemi žít na konci 20. let, a to necelých 10,8 milionu. Maximum by mělo padnout v roce 2029, kdy by mělo mít Česko 10 783 932 obyvatel. Výsledky demografické projekce představil ve středu Český statistický úřad.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Statistici představili dvě extrémní varianty vývoje počtu obyvatel České republiky. Podle první by v roce 2100 mohl narůst až na 12,38 milionu obyvatel. Opačná varianta ukazuje možný úbytek na 7,4 milionu lidí.

Nejpravděpodobnější však je, že na přelomu dalšího století bude žít v tuzemsku 10,53 milionu lidí. To znamená o něco méně než v současnosti. Česká republika měla k 30. červnu 2018 10 625 449 obyvatel.

Projekci statistici aktualizují každých pět let. Vycházeli z údajů z počátku letošního roku, podle trendů z posledních let propočítali tři varianty možného vývoje - nízkou, střední a vysokou. Představili prostřední výsledky.

"Nízkou a vysokou variantu je třeba chápat jako pomyslné mantinely s ohledem na porodnost, migraci a další jevy," uvedl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta. Demografové nedokážou předvídat události, které by mohly počty výrazně ovlivnit, a to třeba epidemie, ekonomické krize, války, objev léků či změny zákonů.

Očekávaný vývoj počtu obyvatel v Česku.
Očekávaný vývoj počtu obyvatel v Česku. | Foto: ČSÚ

Největší úbytek obyvatel očekávají demografové v polovině 60. let s odchodem takzvaných Husákových dětí, tedy početných ročníků ze 70. let minulého století. Zemřelých by mohlo být ročně až o 45 tisíc víc než narozených.

O to, že počet obyvatel i přes úbytky výrazně neklesne, by se měla postarat migrace. Střední varianta počítá s tím, že se do Česka ročně přistěhuje 26 tisíc cizinců.

Život v ČR se má dál prodlužovat. Muži se nyní mají naději dožít 76 let. Do poloviny století by se mužská střední délka života mohla protáhnout na 82,1 roku a do konce století na 87,7 roku. Ženy se teď dožívají 81,8 roku. V polovině století by to mohlo být o 4,9 roku víc a do konce století ještě o dalšího 4,5 roku víc.

Každý třetí senior

Podle statistiků je jisté, že podíl seniorů dál poroste. Zatímco nyní tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let pak kolem 29 procent. Podíl dětí se naopak bude dál snižovat. Z nynějších skoro 16 procent klesne postupně na 14 procent na konci století.

Poměr lidí v aktivním věku a těch, kteří jsou na jejich práci závislí, by se měl tak téměř vyrovnat. Zatímco nyní je aktivních 65 procent, za osm desetiletí by měli tvořit 56 procent obyvatel. Mělo by jich být zhruba o milion méně než dnes, a to asi 5,92 milionu.

Střední variantu považují statistici za nejpravděpodobnější. Podle nejvyšší varianty by na konci století mohlo mít Česko až téměř 12,4 milionu obyvatel, podle té nejnižší 7,4 milionu. Podle vysoké varianty by ženy přiváděly na svět za svůj život víc dětí než dnes a život by se prodloužil víc než ve středním modelu. Podle nízké by ženy měly méně potomků než v současnosti a délka života by se protahovala pomaleji.

Podle demografů je stárnutí společnosti a přibývání počtu seniorů jisté. Složení seniorské generace ovlivní v příštích desetiletích zvlášť Husákovy děti, které i v 50. letech mohou zůstat nejpočetnějšími ročníky. Sedmdesátníků by tak mohlo být víc než malých dětí. Ve druhé polovině 60. let by v Česku mohlo žít čtyřikrát víc lidí nad 85 let než v současnosti, tedy místo 200 tisíc zhruba 800 tisíc.

Podle odborníků na zdravotní a sociální problematiku nejsou zatím české zdravotnictví a důchodový systém na stárnutí připraveny a v nynější podobě nebudou udržitelné. Největší problém by mohl nastat koncem 30. let, kdy začnou do penze odcházet právě silné ročníky Husákových dětí. Jen výdaje na důchody by tak mohly být podle nedávného vyjádření zástupců ministerstva práce ročně až o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy, v dnešních cenách by tak schodek důchodového systému mohl činit ročně téměř 200 miliard korun. Očekává se, že by měly výrazně růst i náklady na zdravotní péči. Potřeba bude investovat také do sociálních služeb, podotýkají experti.

Očekávaný vývoj počtu obyvatel v Česku.
Očekávaný vývoj počtu obyvatel v Česku. | Foto: ČSÚ
 

Právě se děje

před 15 minutami

Na Svitavsku v noci hořel neobývaný dům. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev

Škodu za půl milionu korun způsobil v noci na neděli požár rodinného domu s dílnou v Mikulči na Svitavsku. Oheň do rána likvidovalo sedm hasičských jednotek.

Plameny zničily převážně dílnu a hospodářskou část stavení, uvedla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková. "Obytnou část se podařilo hasičům ochránit. Vyšetřovatelka dnes dopoledne zjistila, že příčinou vzniku požáru v Mikulči bylo uložení hořlavých látek v blízkosti kamen," uvedla Horáková. Objekt je neobývaný, při příjezdu hasičů byl celý v plamenech. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Indonéský prezident Widodo se v Jakartě ujal úřadu na dalších pět let

Inaugurace opětovně zvoleného indonéského prezidenta Jokoa Widodoa se konala za přísných bezpečnostních opatření, před deseti dny se totiž muslimští radikálové pokusili zavraždit jednoho z ministrů, který je stále hospitalizován. Nad pořádkem v ulicích dohlíželo 30 tisíc policistů a vojáků.

Indonésané Widodoa zvolili v dubnu v přímých volbách na další pětileté období, které bude poslední, jak ukládá ústava. Očekává se, že prezident v nejbližší době oznámí složení vlády. Widodo pochází ze skromných poměrů a už jako dítě musel pracovat, aby pomohl rodině. Než se stal roku 2012 guvernérem Jakarty, studoval lesnictví a působil jako starosta ve městě Solo. Jeho popularita však postupně slábne, píše agentura AFP. V září Indonésie zažila studentské protesty, nepokoje v provincii Papua a vláda také s obtížemi zvládala rozsáhlé požáry na Borneu a Sumatře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy