Praha - Česká lékárnická komora oznámila, že v květnu doplatili pacienti za léky asi o 10 procent více než v březnu.

Od prvního dubna platí nová léková vyhláška, která snížila úhrady pojišťovny u především nejčastěji používaných léků na běžné nemoci.

Lidé podle lékárníků více doplácejí za léky na odkašlávání, cévní choroby, prostatu, žaludeční potíže a na některá antibiotika.

Zdravotní pojišťovny naopak hradí více moderních a velmi nákladných léků.

Česká lékárnická komora provedla šetření přímo v lékárnách. Představitelé komory však přiznávají, že počet zkoumaných lékáren nebyl vysoký a číslo nemusí být zcela přesné.

Dubnové zmatky

Změny v doplatcích na léky jsou totiž obtížně měřitelné. Zdravotní pojišťovny ani Ústav zdravotnických informací zatím statistiky nemají k dispozici.

Dílčí šetření provedl také Český statistický úřad VÍCE ZDE.

Lékárníci si stěžují, že nová léková vyhláška a tím i nový systém úhrad léků byly známy příliš pozdě. Proto došlo v dubnu ke zmatkům a lidé za některé léky přechodně dopláceli velmi vysoké částky.

Lubomír Chudoba, prezident České lékárnické komory | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

V květnu se situace zklidnila. Výrobci léků už reagovali na nové výše úhrad zdravotních pojišťoven a výše doplatků se ustálila. "Požadujeme, aby byla v budoucnu vyhláška hotová včas, aby k podobným zmatkům nedocházelo," řekl prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. "Tratí na tom pacienti," dodal.

Doplatky se budou zvyšovat

Podle oslovených odborníků je postupné zvyšování doplatků u základních léčiv správné.

Česko totiž stále patří k zemím, kde jsou nejnižší doplatky na léky na světě. Kvůli tomu také dochází v porovnání s ostatními státy k nadužívání léků. "Například průměrný český důchodce užívá v průměru současně devět léků," říká náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.

Připravovaná reforma ministerstva zdravotnictví to má změnit. Pacient bude daleko více doplácet nebo si plně hradit léčiva na běžné nemoci jako je chřipka či podpůrné a méně účinné léky. "Některé nemoci lze často lépe než medikamentem ovlivnit změnou životního stylu," říká Lubomír Chudoba z lékárnické komory.

Peníze ze zdravotního pojištění v budoucnu půjdou především na extrémně drahé moderní léky na velmi vážná onemocnění.

Systém určování úhrad se změní

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) připravuje změnu v systému, jak budou určovány úhrady zdravotních pojišťoven u jednotlivých léků. Současný systém totiž napadl Ústavní soud i Evropská unie.

Ministr Julínek chce systém určování léků, které mají být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, zcela změnit | Foto: Ondřej Besperát

"Dojde k radikální změně a zprůhlednění kategorizace, musíme vše stihnout do podzimu. Je to velmi složité a nechceme se dopustit chyb. Proto zatím nemůžeme poskytnout konkrétní podobu zákona," říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Změny budou součástí novely zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Jedním z návrhů je, aby o úhradách léků rozhodovala odborná komise zcela nezávislá na ministerstvu a aby k zařazování léků do systému úhrad docházelo postupně. V současné době je to možné pouze v rámci platnosti nové lékové vyhlášky. Řada nových léků je tak pro pacienty dostupná zbytečně pozdě.

Při zavádění nových léků by také mělo docházet k porovnání cen se zahraničím. Lékárníci také budou mít lepší možnost nahradit medikamenty s vysokým doplatkem levnějším lékem se stejnou účinnou látkou (takzvaným generikem).

Také lékaři by v budoucnu prostřednictvím zdravotních pojišťoven měli být lépe motivováni, aby pacientům předepisovali co nejlevnější preparáty s nejnižšími doplatky.

Využití farmakoekonomiky

"Do procesu kategorizace by také měly být zahrnuté poznatky farmakoekonomů," říká farmakolog Jan Švihovec. Farmakoekonomové vyhodnocují kvalitu a ekonomické výhody jednotlivých léků v širších souvislostech.

V Česku zatím prakticky nejsou využíváni, přitom v zahraničí jsou to mimořádně žádaní odborníci při vyhodnocování celkové kvality léku.

"Moderní lék A může být mnohonásobně dražší než lék B, ovšem při aplikaci léku A může pacient zůstat doma, zatímco při aplikaci léku B musí ležet v nemocnici," říká farmakoekonom Tomáš Doležal. "Celkově je proto lék A pro systém méně nákladný a navíc jeho vliv na kvalitu života pacienta je vyšší než u léku B," vysvětluje. "U léku B je navíc třeba draze léčit nežádoucí účinky," dodává Doležal.

Při kategorizačním procesu však v Česku hraje největší roli cena léku. Proto pojišťovny hradí lék B.

Jak se skutečně v průměru zvýšily některé doplatky (šetření České lékárnické komory v jednotlivých lékárnách):

Pozn.: Výše doplatků v jednotlivých lékárnách se může lišit.