Domovy pro postižené dál připomínají víc ústav než domov, kritizuje ombudsmanka

ČTK ČTK
15. 1. 2020 13:36
Domovy pro lidi se zdravotním postižením se stále podobají spíš ústavům než normálnímu domovu, jejich proměna se zastavila. Po sérii návštěv v devíti domovech pro dospělé se zdravotním postižením v různých krajích to konstatovala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Anna Šabatová.
Anna Šabatová. | Foto: Jakub Plíhal

"Ve většině případů šlo o velkokapacitní zařízení umístěná v prostorách zámků nebo klášterů, které samy o sobě znemožňují zajistit klientům bydlení podobné normálnímu životu. Zároveň je ale jejich život vysoce organizovaný, chybí individuální přístup ke klientům a podpora rozvíjení jejich schopností a dovedností," řekla ombudsmanka.

Jako problematické vidí tým veřejné ochránkyně práv zejména to, že klienti nemají možnost podílet se na základních pracích, které by vykonávali, kdyby bydleli samostatně. Nemohou často rozhodovat ani o takových detailech, jako je výběr oblečení, jejich čas je organizován, například včetně společných přestávek na cigaretu.

Nedostatek soukromí

Problémy jsou podle Šabatové jednak materiálního charakteru, které souvisí právě s umístěním domovů v nevyhovujících a památkově chráněných budovách, a jednak v detailech samotného přístupu ke klientům. Lidé v domovech často nemají potřebné soukromí ani ve svých ložnicích nebo ve sprchách.

"V jednom případě například byli v noci klienti zamčeni ve svých ložnicích, a to v situaci, kdy bylo v domově pouze minimum personálu. Situace byla vyloženě riziková, například v případě požáru není vůbec jisté, zda by bylo možné je evakuovat," uvedla Šabatová. Po setkání s ombudsmankou vedení domova přislíbilo, že klienty v noci na pokojích zamykat nebude.

Vývoj péče o zdravotně postižené se podle Šabatové zastavil s tím, jak skončily projekty podporované dotacemi. "Ideálně by stav měl směřovat k tomu, aby klienti bydleli v prostředí co nejpodobnějším normálnímu domovu a nebyli odděleni od ostatních lidí. Aby byli začleněni do komunity. Částečně je to i záležitost změny myšlení zaměstnanců domovů, kteří se sice snaží svou práci dělat co nejlépe, ale neuvědomují si, že by bylo možné ji dělat jinak," uvedla ombudsmanka.

Apelovala také na ministerstvo práce a sociálních věcí, aby maximálně podporovalo život lidí s postižením v přirozeném prostředí. Její úřad výsledky zpracoval do obsáhlé zprávy, která je určená nejen ředitelům jednotlivých domovů, ale zejména krajům, které jsou zřizovateli domovů, a ministerstvu práce a sociálních věcí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy