Praha - Nově zvolení poslanci budou v příštích čtyřech letech zřejmě často debatovat o přímé demokracii. Čtvrtá největší strana - SPD - ji má přímo v názvu. Celostátní referendum, které je jejím nejtypičtějším nástrojem, chtějí prosadit i další strany. Dosavadní snahy zatím vždy selhaly kvůli sporům o to, jaké parametry by mělo všelidové hlasování mít.

Příznivci celostátního referenda často argumentují příkladem Švýcarska, které je předkládáno jako vzor přímé demokracie. Bez souhlasu občanů tam nejde schválit změnu ústavy ani vstup země do mezinárodní organizace. Občané Švýcarska však mohou navrhovat i zákony či hlasovat o těch už schválených. V květnu se například v referendu vyslovili proti stavbě dalších jaderných elektráren.

Funguje to ve Švýcarsku, proč by nemohlo i u nás, zní tak často od těch, kteří by chtěli podobný model aplikovat i v Česku. Podle odborníků je ale země helvétského kříže specifická. "Srovnání se Švýcarskem není úplně adekvátní, protože tam je to výsledkem dlouhodobého vývoje. V rámci některých kantonů a obcí jsou lidé zvyklí pracovat s nástroji přímé demokracie. Není to tak, že by někdo přišel a zavedl by hned širokou možnost celostátních referend," upozorňuje ústavní právník Marek Antoš.

I tak si podle Antoše lze vzít ze Švýcarska příklad. "Spíše by dávalo smysl rozvíjet přímou demokracii na nižších úrovních a pak se teprve soustředit na celostátní úroveň. Nemá cenu chodit z extrému do extrému," říká.

Kalifornie - stát, který lidé přivedli do krize

Opačné zkušenosti s referendy mají v americkém státě Kalifornie. Boom všelidových hlasování tam odstartoval v roce 1978, kdy se hlasovalo o velmi kritizované výši daně z nemovitosti. Lidé si odhlasovali její snížení o 57 procent, přičemž se daň nemohla zvyšovat o více než dvě procenta za rok.

Od té doby se rozhodování o státním rozpočtu více a více přesunulo směrem k občanům, kteří politikům stanovili různé výdajové stropy. Až 85 procent kalifornského rozpočtu se dostalo mimo kontrolu politiků, kteří mohou nakládat jen s 15 procenty rozpočtu.

"Narůstající počet příkazů od občanů vede k zákonům, které si často protiřečí a vznikají bez předchozí debaty, rozvažování a kompromisů, což je charakteristické pro standardní tvorbu zákonů. Princip "buď, anebo" neumožňuje vnímat jemné rozdíly a reálné potřeby," píše ve své knize Budoucnost svobody uznávaný americký politolog Fareed Zakaria. Tato situace způsobila, že stát neustále bojuje s rozpočtovou krizí.

Navíc podobně jako u předvolebních kampaní, voliče ovlivňují různé názorové skupiny i před referendem. A jelikož jde o velmi nákladnou záležitost, výhodu v něm mají finančně zajištěné skupiny, které pomocí všelidového hlasování mohou prosazovat své zájmy. "Ač bylo původním úmyslem vymanit politiku z nežádoucího vlivu velkého byznysu, stala se z přímé demokracie aréna, v níž si mohou dovolit hrát jen ti nejbohatší jednotlivci a zájmové skupiny," upozorňuje Zakaria.

Autor fotografie: Demokracie 21

Názor odborníka D21

Sue Nguyen, politoložka

"Občané jsou frustrovaní z politické reprezentace, které na jejich názoru zpravidla záleží jednou za čtyři roky u voleb, ať už na obecní, krajské či celostátní úrovni. Přitom existují moderní způsoby, díky nimž mohou politici s lidmi průběžně komunikovat, získávat zpětnou vazbu a lépe porozumět jejich potřebám a prioritám. Dobrým příkladem jsou české radnice, které se svými obyvateli konzultují úpravy veřejných prostranství nebo je nechávají rozhodovat o menší části rozpočtu. Taková forma občanské participace na lokální úrovni je pro zastupitelskou demokracii důležitá a životaschopná, oproti celostátnímu referendu, kdy "všichni rozhodují o všem"."

V Česku lidé rozhodují v místních referendech

Češi kromě vstupu země do Evropské unii i kvůli chybějícímu zákonu o obecném referendu o politických záležitostech ve všelidovém hlasování nerozhodují. Na obecní úrovni však ministerstvo vnitra eviduje od roku 2006 celkem 268 místních referend.

Zájem o ně je ze strany občanů různý. V září se konalo referendum v obci Modlíkov v havlíčkobrodském okrese, ve kterém lidé odpovídali na otázku, jestli souhlasí s vybudováním splaškové kanalizace a čistírny odpadních vod. K volebním urnám přišlo více než 80 procent oprávněných voličů, z nich většina hlasovala pro.

Naopak v dubnu loňského roku se radnice Ostravy-Jih ptala svých občanů na dvě otázky týkající se slučování základních a mateřských škol. Lidé však neměli příliš zájem vyjádřit svůj názor a hlasovat přišlo pouze 3,6 procent z nich.

Právě dostatečná volební účast je jedním z důležitých parametrů referenda, u kterého by se v případě schvalování zákona předpokládala dlouhá diskuze. Například aby bylo závazné obecní referendum v Česku, musí se ho zúčastnit alespoň 35 procent oprávněných voličů. 

Mnoho referend tuto hranici opravdu překročí a občané tak mohou výrazným způsobem ovlivnit fungování obce. A nemusí jít jen o kanalizaci nebo mateřské školky. Na Praze 7 se v roce 2012 občanské iniciativy společně s opozičními stranami postavily proti záměru tehdejšího vedení městské části postavit novou radnici za 1,6 miliardy korun. Rada města nejprve nechtěla referendum vypsat, nicméně nejvyšší správní soud vyhověl stížnosti organizátorů referenda a vypsal ho. V něm pak lidé odhlasovali, že částka za novou radnici nesmí překročit 500 milionů korun.

Autor fotografie: Institut pro demokracii

Výzvy demokracie

Seriál "Výzvy demokracie" vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací
Institut pro Demokracii 21 (IFD21), jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.

IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby a v důsledku toho na výsledky veřejného rozhodování. Hlavní aktivitou Institutu pro rok 2017 je internetová stránka Prezident 21, kde si Češi mohou systém Demokracie 21 vyzkoušet na příkladu prezidentské volby.