Praha - Je to po delší době poprvé, co může mít Česká republika radost při pohledu na výsledky testování matematických a přírodovědných schopností nebo čtenářské gramotnosti tuzemských žáků.
Po propadech v předchozích letech (naposledy v souvislosti s testy PISA) nastal zřejmý pokrok.
I když v matematice čeští studenti stále nedosahují výsledků jako v polovině 90. let, ve čtenářské gramotnosti a zejména přírodovědných znalostech si vedou lépe.
Naznačují to alespoň výsledky projektů TIMSS a PIRLS, jejichž šetření proběhlo na jaře loňského roku.
V matematických schopnostech testovaných v rámci prvního ze zmíněných projektů skončili čeští školáci s mírně nadprůměrným výsledkem na 22. pozici.
S 511 body přeskočili o několik bodů Rakušany. Nejlepší Singapurci a Korejci dosáhli 606, resp. 605 bodů.
Češi si polepšili i v testech čtenářské gramotnosti PIRLS, kde skončili čtrnáctí a to poměrně výrazně nad průměrem.
S 545 body byli o bod horší než mladí Nizozemci a o tři body lepší než Švédi; hůře skončili mimo jiné sousední Němci či Rakušané.
Pro srovnání - žáci vítězného Hongkongu získali 571 bodů, o druhé a třetí místo se dělí Rusové s Finy (568 bodů).
Vzestup přírodních věd
Co se znalostí a dovedností v přírodovědných předmětech týče, umístili se Češi mezi čtrnácti nejlepšími zeměmi. S 536 body jim patří skvělé osmé místo za USA (pro ilustraci - první Korea získala 587, druhý Singapur potom o čtyři body méně).
Čeští čtvrťáci tak za sebou nechali země jako Švédsko, Anglie, Dánsko nebo Německo.
V roce 1995, kdy projekt TIMSS začínal, dosáhli čeští žáci velmi dobrých výsledků a byli nadprůměrní v matematice i v přírodovědě. Poté však následoval strmý pád - při další účasti v roce 2007 byl zaznamenán statisticky významný pokles v obou předmětech, v matematice šlo dokonce o největší zhoršení ze všech zemí.
Od té doby se čeští žáci jak v matematice, tak v přírodovědě statisticky významně zlepšili.
Zatímco v matematice zůstáváme zemí s největším propadem v průměrném výsledku od roku 1995, v přírodovědě jsme dosáhli srovnatelného výsledku (dokonce až mírně lepšího) s rokem 1995.
Vyzkoušejte se: Zvládnete v češtině to, co páťáci a deváťáci?
Znalosti i způsob uvažování
Projekt TIMSS vypisuje Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) od roku 1995. Ve čtyřletých cyklech zjišťuje schopnosti čtvrťáků a osmáků v matematice a přírodovědných předmětech.
Česká republika se zapojila do prvního (1995), druhého (1999), čtvrtého (2007) a zatím posledního pátého (2011) cyklu výzkumu.
V roce 2011 byli testováni pouze žáci čtvrtých tříd. Při testování šlo o znalosti v oblastech čísel, geometrie, měření a práce s daty. V přírodopisné části se testovaly vědomosti o živé i neživé přírodě a planetě Zemi.
Dovednosti žáků jsou rozděleny do tří skupin - prokazování znalostí, používání znalostí a uvažování.
Vyzkoušejte se: Jak jste na tom s jazyky? Porovnejte se s deváťáky
Rozumět jazyku a používat jej
PIRLS (vývoj čtenářských schopností) sleduje od roku 2001 v pětiletých cyklech schopnosti čtvrťáků číst a porozumět textu.
Česká republika se účastnila prvního šetření v roce 2001 a poté se zapojila až do šetření v roce 2011.
Podle výzkumu PIRLS je "čtenářská gramotnost" definována jako "schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat".
"Mladí čtenáři mohou odvozovat význam z široké škály textů. Čtou, aby se učili, aby se zapojili do společenství čtenářů a pro zábavu," píše se na stránkách České školní inspekce.
