Praha - Návrh reformy vysokých škol z dílny ministra školství Josefa Dobeše (VV) počítá s financováním podle kvality, slučováním menších škol a zavedením školného.

Změny připravované šest let představilo ministerstvo školství s tím, že do června 2012 by chtělo přichystat paragrafované znění nového zákona o vysokých školách.

Proti zavedení školného se ale postavili akademici, kteří se bojí zadlužování studentů.

"Já jsem rád, že po státních maturitách říznu do dalšího materiálu, který tu ležel roky a o kterém se roky diskutovalo," pochvaloval si ministr Dobeš.

Školy by měly být více financovány podle kvality, ne podle počtu studentů. Už příští rok bude pětina jejich rozpočtu závislá na kvalitativních ukazatelích, jako jsou výsledky ve vědě nebo uplatnitelnost absolventů.

Školy čeká dvojí hodnocení

Školy také získají více pravomocí ve vnitřních záležitostech, o ekonomických záležitostech mají rozhodovat rady tvořené lidmi z regionální politiky nebo firem. V akademickém senátu také zasedne méně studentů, přibude naopak profesorů. Zároveň však budou mít školy větší odpovědnost.

Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy na tři až pět let, kde si stanoví, jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to od státu dostane.

"Ten zákon vytvoří nové podmínky pro slučování vysokých škol," upozornil jeden z autorů reformy Jiří Nantl z ministerstva. Pomůže to prý hlavně soukromým školám a také menším veřejným školám.

Už nyní se diskutuje třeba o sloučení Ostravské univerzity s Vysokou školou báňskou. Ministr zároveň podepsal vyhlášku, která už od prosince zavádí přísnější podmínky pro pobočky vysokých škol.

Školy by měly procházet dvojím hodnocením. Svou činnost by měly hodnotit jednak samy, jednak by je měla každých pět let prověřovat nově zřízená hodnotící organizace.

Poplatky skokově narůstaly

Ta bude také rozhodovat o udělení takzvané institucionální akreditace, která se bude vztahovat na celou školu. To by podle Nantla ztížilo vznik nových vysokých škol, kterých je už teď nadbytek. Stávající Akreditační komise bude včleněna do nové Národní akreditační agentury.

Návrh reformy zmiňuje také zavedení odloženého školného, kterému bude předcházet systém studentských grantů, půjček a spoření. Vláda se už dříve dohodla, že školné by se mělo začít platit od roku 2013, maximální výše poplatků bude 10 tisíc korun za semestr.

Školy by jej od státu dostaly hned, absolventi by jej spláceli až po dosažení nadprůměrného platu. Studentům strategických oborů, například techniky, by placení mohlo být odpuštěno.

Zavedení školného přitom nedávno odmítla Rada vysokých škol. V zemích, kde bylo zavedeno, poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují.

Školné jako náhrada klesajících výdajů státu

Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání.

Další bod návrhu, se kterým akademici nesouhlasí, je zřízení funkčních míst profesorů a docentů. Tyto tituly by už neměly mít všeobecnou platnost, ale byly by vždy svázány s konkrétní školou, která jej akademikovi udělila.

Při přestupu na jinou školu by pak musel titul obhájit znovu. Právě kvůli rozdílným představám akademiků a úředníků o podobě reformy školy v minulých letech návrhy ministerstva vždy ostře kritizovaly.

Paragrafované znění zákona chce Dobeš vládě předložit do června 2012. Zástupci Rady vysokých škol nedávno upozornili, že právě v této fázi se mohou objevit další zásadní neshody mezi ministerstvem a akademickou obcí.