Praha - Nový plán ministra Josefa Dobeše (VV), jak i bez školného financovat české univerzity, nezatíží nejvíce takzvané věčné studenty, jak ministerstvo tvrdí.
Zvýšení poplatku za delší studium pocítí hlavně ti, kteří z nějakého důvodu musí prodloužit studium o rok, třeba kvůli výjezdu v rámci programu Erasmus, nebo ti, kteří se rozhodnou rozšířit si dosaženou kvalifikaci.
Pro některé z nich to můžeme znamenat i to, že budou nuceni školu opustit.
Naopak "věčných studentů" se změna prakticky nedotkne, 26 tisíc korun za rok je stále mnohem nižší suma než poplatky, které si už dnes univerzity za delší studium účtují.
Poplatky by se totiž nově měly platit při překročení tří let bakalářského nebo pěti let magisterského studia a také v případě dalšího studia. Josef Dobeš tím nahrazuje svou dosavadní vizi o zavedení školného.
Podívejme se na konkrétní příklad. Tomáš Petera studuje na Vysoké škole ekonomické. Zatím zde strávil dva semestry, na studijní pobyt v zahraničí se chystá právě po skončení toho probíhajícího.
Protože absolvoval bakalářské studium na jiné škole, neumožňovaly mu prý školní předpisy vyjet do zahraničí dříve.
Kvůli kreditovému systému nemůže při účasti na Erasmu studijní povinnosti během standardních dvou let splnit. Nezbývá mu tak než po příjezdu ze zahraničí absolvovat další rok navíc.
Podle doposud platných pravidel by ho tento rok nestál na poplatcích ani korunu. Pokud však vejde v platnost platba za prodloužení studia ve formě avizované ministrem školství Josefem Dobešem, přijde ho tento rok na šestadvacet tisíc korun.
"V současnosti pracuji na částečný úvazek. V případě šestadvacetitisícového poplatku bych zřejmě velmi vážně uvažoval o ukončení studia," říká Petera.
"Finance ale nejsou ten hlavní důvod. Kdybych měl pocit, že to, co se musím učit na škole, je pro mě přínosem pro budoucí praxi, tak bych si za to i rád zaplatil. Ten pocit ale nemám," dodává.
Pokud by se však rozhodl pokračovat, určitě by nevolil možnost splátek. Peníze na zaplacení tohoto poplatku by získal od rodičů a z práce.
Platit, či neplatit?
Zajímavá situace nastává v případě Venduly Šílové, studentky z brněnské medicíny. Ke studiu se totiž rozhodla po absolvování tříletého bakalářského studia nutriční terapie na téže fakultě.
Logicky předpokládejme, že Dobešem avizovaných deset semestrů pro magisterské studium bude v případě šestiletých studijních oborů, mezi které patří právě studium všeobecného lékařství, prodlouženo na dvanáct.
I když do studia vstupovala s tím, že nebude muset platit, mohlo by podle chystané změny "pravidel hry uprostřed utkání" dojít k tomu, že bude nucena odstudované tři roky zaplatit.
"Pokud by tomu tak skutečně bylo, musela bych si vzít půjčku, práci bych těžko stíhala," říká Šílová na otázku, jak by se s částkou až 78 tisíc vyrovnala.
O tom, jak tento a další podobné případy dopadnou, zřejmě rozhodne až finální verze zákona.
Kolik se dnes platí?
Poplatky spojené s delším studiem na VŠE poměrně výrazně převyšují avizovaných 26 tisíc korun ročně. Pokud zde student překročí standardní dobu studia navýšenou o rok, škola mu za prvních započatých šest měsíců naúčtuje 21 000 korun.
Stejná částka je účtována i za dalších šest měsíců, a pokud nebude studentovi k dokončení studia stačit rok, zvyšuje se částka na 34 500 korun.
Pozadu nezůstává v poplatcích ani lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně - mezi ostatními fakultami je druhou nejdražší.
Za každých započatých šest měsíců studia zaplatí student 19 800 korun, další přirážka za roční studium navíc je potom 2500 korun.
Prodlužují desetitisíce studentů
A kolika studentů se tato úprava dotkne? Pro ilustraci se můžeme podívat na údaje z největší české univerzity - na Univerzitě Karlově platilo v roce 2010 za další studium 1507 studentů (vybraná částka představovala asi 3,6 milionu korun).
Nad rámec standardní doby si studium prodloužilo 10 800 studentů, vybráno od nich bylo asi 144 milionů.
Myslíte si, že navržené řešení je správné? Dotkne se vás nějak? Přijďte diskutovat na facebookovou stránku autora článku!
