Praha - Penzijní reforma, kterou představila Nečasova skupina expertů NERV, slibuje budoucím důchodcům jistotu. Nebude však zadarmo.
Kromě prodloužení důchodového věku a nižších penzí budou Češi povinně spořit u penzijních fondů.
Experti vyhlížejí na horizont desítek let dopředu. A vidí, že v roce 2035 se sjednotí věk odchodu do důchodu na 65 letech. Pak se bude každým rokem zvyšovat o dva měsíce.
V roce 2075, kdy reforma skončí, půjdou muži i ženy do důchodu ve dvaasedmdesáti.
Bezděkovy noty
NERV se drží plánu takzvané Bezděkovy komise č. 2 z letošního června. Mezi sedmnácti vládními experty jsou tři její členové v čele s šéfem slovenské pobočky pojišťovny Generali Vladimírem Bezděkem.
Reforma zasáhne hluboko do veřejných financí. Sníží pojistné na důchody ze současných 28 procent na 23 procent hrubé mzdy. Výpadek bude nahrazen zvýšením dolní sazby DPH ze současných 10 na 19 procent. NERV předpokládá, že se vyššími daněmi šedesátimiliardový výpadek plně nahradí.
Experti z vládní komise potvrzují, že reforma musí obsahovat vznik soukromých penzijních fondů, do kterých budou zaměstnanci i živnostníci odvádět tři procenta ze zbylých 23 procent pojistného. Výše odvodu ale podle nich záleží na politickém rozhodnutí, ke kterému musí dojít ještě do roku 2014.
Za výhody této úpravy označují experti "větší odolnost" proti stárnutí populace, ke kterému dojde po roce 2030. Bez reformy by stát neměl peníze na financování penzí občanů narozených v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Soukromé fondy také mohou politici hůře zneužít ke svým krátkodobým politickým cílům.
Kde najít bilion
Ani NERV neodpověděl na otázku, z jakých zdrojů se uhradí další výpadek ve výši tří procent hrubé mzdy, tedy zhruba 40 miliard ročně. Znalci pouze odhadli, že se převodem části pojistného do soukromých fondů po roce 2015 výrazně zvýši očekávaný deficit celého důchodového systému.
Bez reformy se podle odhadu NERV začne schodek penzí zvyšovat po roce 2035 a o dvacet let později dosáhne čtyř procent HDP, tedy cca 150 miliard korun ročně v dnešních cenách.
Reforma zajistí, že schodek na státním důchodovém účtu nepřekročí 1,5 procenta HDP, v letech 2020-2050 ale bude stát odvádět stejnou částku soukromým penzijním fondům. Státní dotace soukromým fondům bude nutná až do roku 2075.
Experti jen doporučují, že se potřebné prostředky ve výši přes bilion korun získají z dividend elektrárenské společnosti ČEZ, z privatizace blíže neurčených podniků a z povolenek na emise kysličníku uhličitého.
Do penze po sedmdesátce
Nákladná reforma přesto nezabrání tomu, aby se po roce 2025 začaly penze snižovat ve srovnání s platy. Dnes se penze zvyšují o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Jen díky tomu se je daří udržet nad 40 procenty průměrné hrubé mzdy.
Od roku 2025 se mají penze zvyšovat jen o inflaci, a dnešním padesátníkům se tak začne poměr ke mzdě snižovat nejméně do roku 2040, kdy začnou penze vyplácet soukromé fondy.
Výši důchodů po roce 2040 ale NERV nepředpověděl. Zato stanovil věk, v němž se bude do penze odcházet. Jak bylo uvedeno, v roce 2035 by se měl podle expertů sjednotit na 65 letech a pak se bude každým rokem zvyšovat o dva měsíce.
Na konci reformy v roce 2075 má být důchodový věk 72 let
Pospěšte si
NERV nechává na politicích některá dílčí rozhodnutí. Kromě zajištění peněz, které se budou odesílat soukromým fondům, mají například rozhodnout, jestli budou občané u soukromých fondů spořit dobrovolně nebo povinně.
Na vládě budou i "technické detaily", jestli bude peníze soukromníkům přeposílat Česká správa sociálního zabezpečení, která je vybere od občanů, anebo jestli je odešle přímo občan.
"Politické rozhodnutí je třeba v horizontu několika měsíců, pokud má být reforma v tomto volebním období realizována," vyzývají experti a dodávají: "Role poradních ekonomických týmů se - při absenci zásadního politického rozhodnutí - v zásadě vyčerpala."
