Nechodila, nespala, zapomínala. Boreliózu lékaři u dívky odhalili až po deseti letech

Helena Havranová
30. 9. 2019 6:44
Sedmnáctiletá Marleen van der Moereová z Nizozemska strávila v posledních čtyřech letech více času v nemocnici než doma. Nemohla chodit, špatně spala, trápily ji výpadky paměti a měla obtíže s dýcháním. Když jí bylo pět let, kouslo ji klíště, až později lékaři zjistili, že má lymskou boreliózu. Předcházela tomu série chybných diagnóz i půl roku na psychiatrii.
Dívka s boreliózou čekala na správnou diagnózu téměř deset let | Video: Marleen van der Moereová

Vše začalo, když bylo Marleen van der Moereové asi osm let. "Měla jsem problémy se soustředěním, byla jsem velmi unavená. Poté se přidaly silné bolesti břicha," vzpomíná světlovlasá dívka, která se nedávno zúčastnila pražské konference o lymeské borelióze. Tehdy začal koloběh lékařských prohlídek, vyšetření, ale také chybných diagnóz.

Po čtyřech letech lékaři dívce naordinovali bezlepkovou dietu. Bolesti břicha se sice zmírnily, ostatní problémy ale zůstaly. Když bylo Marleen asi čtrnáct, přidaly se ataky bolestí hlavy, které byly tak silné, že kvůli nim musela být několikrát hospitalizována.

Marleen na čas skončila na vozíku.
Marleen na čas skončila na vozíku. | Foto: archiv Marleen van der Moereové

Lékaři se domnívali, že se jedná o takzvaný Hortonův syndrom, při kterém na ataky pomáhají kyslíkové přístroje. Ani poté ale u Marleen bolesti neustupovaly. "Doktoři mi řekli, že moje problémy jsou asi mentální, že je to v mojí hlavě," vzpomíná.

Při lékařských vyšetřeních se neobjevily žádné důkazy, které by dokládaly potíže, na které si stěžovala. Dívka se navíc setkávala s nedůvěrou lékařů. "Lékař mi například řekl, že jsem nervózní kvůli školnímu testu a že se to potom zlepší. Cítila jsem, že mi nevěří," říká Marleen.

S podobnými příběhy se setkávala také americká investigativní novinářka Mary Beth Pfeifferová, která se tématem boreliózy dlouhodobě zabývá. "Pacienti mi často říkali, že navštívili spousty doktorů, ale nedostali správnou diagnózu a odpovídající péči," vypráví své zkušenosti novinářka, která o nemoci napsala také knihu Lyme: The First Epidemic of Climate Change (Borelióza: první epidemie klimatické změny).

Půl roku na psychiatrii

Po dalších prohlídkách a psychologických vyšetřeních lékaři dívku hospitalizovali na uzavřeném psychiatrickém oddělení. "Všechno tam bylo zamčené, byla jsem tam spolu s lidmi se sebevražednými sklony nebo anorexií. Slýchala jsem tlučení hlavou o zeď od lidí, kteří se chtěli zabít. Bylo to hrozné," vypráví dívka, která na oddělení strávila celkem půl roku.

Marleen musela brát velké množství léků.
Marleen musela brát velké množství léků. | Foto: archiv Marleen van der Moereové

Její fyzický stav se navíc stále zhoršoval. "Po několika měsících jsem věděla, že se musím dostat pryč. Bylo to ale složité, protože doktoři nevěřili ani mým rodičům. Byly to ty nejhorší dny, můj stav se pořád zhoršoval a já jsem si myslela, že nepřežiju do dalšího týdne," vzpomíná.

Poté, co se Marleen po dlouhých měsících konečně dostala domů, navštívila odbornici na alternativní medicínu, která poprvé vyslovila, že možná trpí lymeskou boreliózou. Po několika týdnech navíc dostala stejnou diagnózu také od specialisty ze Švýcarska. "V době, kdy přijel, jsem byla zrovna v kómatu. Když jsem se probrala, ptal se mě na spousty otázek a poté mi řekl, že mám nejspíš boreliózu," vzpomíná Nizozemka

V budoucnu chce pomáhat nemocným

Na německou kliniku, která se specializuje na nemoci způsobené kousnutím klíštěte, přišla Marleen v srpnu 2018. "Denně měla ataky bolesti hlavy, nemohla chodit, nemohla hýbat levou rukou a někdy ani levou stranou obličeje. Měla také problémy s dýcháním, se zrakem a soustředěním," vypráví doktorka kliniky Sigrid Blehlová, která se na její léčbě podílela.

Lékaři zpětně zjistili, že dívku v jejích pěti letech kouslo klíště, tehdy ale žádné problémy neměla. Známky boreliózy se navíc v její krvi neobjevily ani při přijetí na kliniku. Stopy boreliózy spolu s bakterií bartonella se prokázaly až po osmi měsících léčby.

V průběhu léčby začala hrát na klavír.
V průběhu léčby začala hrát na klavír. | Foto: archiv Marleen van der Moereové

Při léčbě antibiotiky se pak už po prvním týdnu její bolesti hlavy a kómata zlepšily. Postupně se dívce vrátila hybnost levé ruky a po sedmi týdnech začala znovu chodit. "Na klinice jsme tehdy měli klavír. Seděla jsem v kanceláři a najednou jsem slyšela někoho hrát a byla to Marleen," vzpomíná Blehlová.

Po devíti týdnech se dívka vrátila zpět do Nizozemska. Přestože už není hospitalizovaná, její stav pořád není zcela stabilní. "Před šesti týdny jsem přestala s infuzemi a cítila jsem se skvěle. Poté se můj stav najednou zase zhoršil, byla jsem paralyzovaná a nemohla jsem mluvit. Dostala jsem tedy další antibiotika a postupně mi začalo být lépe," říká a doufá, že na konci letošního roku by mohla přestat brát všechny léky.

Nyní by se Marleen ráda vrátila do školy a začala žít opět běžný život sedmnáctileté dívky. "Chtěla bych také motivovat lidi, kteří jsou na vozíčku a jsou nemocní, nejen s boreliózou," říká dívka.

Klíšťatům se v době klimatických změn daří

Boreliózou se ročně v Česku nakazí kolem 4000 lidí a na rozdíl od klíšťové encefalitidy, kterou ročně onemocní jen asi 200 pacientů, na ni zatím neexistuje očkování. V loňském roce se podle Státního zdravotního ústavu boreliózou nakazilo 4724 lidí, nejvíc za posledních sedm let.

Podle alergologa a imunologa Radka Klubala je ale reálně nemocných, kteří jen boreliózu nemají diagnostikovanou, ještě daleko víc. Vysokou "poddiagnostikovanost" nemoci potvrzuje také novinářka Pfeifferová. Podle ní připadá na jednoho pacienta s lymeskou boreliózou dalších deset, kteří nemocí trpí, ale nemají určenou diagnózu.

Evropský parlament tento fakt přikládá hlavně obtížnému zjištění příznaků nemoci a také absenci vhodných testovacích metod. Podle odhadů, které zveřejnil loni v listopadu, se ročně nakazí 650 tisíc až 850 tisíc lidí, zvlášť vysoký výskyt je ve střední Evropě.

Množství nakažených se navíc postupně zvyšuje. "V Evropě přibývá diagnóz jako lymeská borelióza, protože je víc teplo a víc hmyzu," míní Klubal. Vliv klimatických změn, respektive globálního oteplování potvrzuje také Pfeifferová. "Poslední dekáda byla nejteplejší v historii. Klíšťata tak přežívají v místech, kde by dříve zahynula," říká. Dodává, že zatímco v roce 1957 mohla v Československu klíšťata přežít v nadmořské výšce 700 metrů, v roce 2011 už to bylo 1100 metrů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Vítr zastavil lanovku na Ještěd i na vrchol Sněžky

Hasiči v Libereckém kraji měli kvůli silnému větru v noci 21 zásahů, převážně na Frýdlantsku. Ve většině případů se jedná o popadané stromy blokující komunikace, železniční trať, popřípadě spadané větve na dráty elektrického vedení, uvedli hasiči na Twitteru.

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci, a po podzimní odstávce se dnes ráno do denního provozu zimní sezony rozjel jen dolní úsek kabinové lanovky na Sněžku - z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu. Horní úsek až na vrchol nejvyšší české hory není v provozu kvůli silnému větru. 

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Policie obvinila tři muže, na dotacích státu a EU získali podvodem čtvrt miliardy korun

Jihočeští kriminalisté obvinili tři muže z dotačních podvodů, kdy z dotací státu a Evropské unie získali podvodně přes 250 milionů korun. Obvinění z Písku, Strakonic a Příbrami se podle policie trestných činů dopustili jako spolupachatelé v letech 2012 a 2013. Na policejním webu o tom informoval krajský policejní mluvčí Jiří Matzner.

Podvod odhalili policejní specialisté na bankovní, úvěrové a dotační podvody. Jde podle nich o zločin dotačního podvodu a poškození zájmů EU. Prvotní informace o možných podvodech získali kriminalisté od Finančního úřadu Jihočeského kraje.

Vyšetřovatelé zjistili, že muži v letech 2012 a 2013 jako jednatelé jedné společnosti nadhodnotili pořizované informační technologie v technickém projektu, na nějž získali dotaci ministerstva průmyslu a obchodu. Chtěli tak z dotace skrze provázané společnosti získat majetkový prospěch. "V jednotlivých žádostech o platby za etapy projektu pak uváděli nepravdivé informace," uvedl mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ledecká a spol. přišly kvůli počasí o dnešní super G v Mořici

Lyžařky včetně Ester Ledecké dnes ve Svatém Mořici závodit nebudou. Superobří slalom Světového poháru byl odvolán kvůli hustému sněžení a silnému nárazovému větru. Start byl naplánován na 11:30 SEČ, po brzké ranní inspekci ale muselo vedení závodu dnešní program zrušit.

Další super G je podle původního harmonogramu na pořadu v neděli. Lyžařská federace FIS hledá pro odvolaný závod náhradní termín, v úvahu připadá přeložení na pondělí.

Dnešní superobří slalom měl být prvním rychlostním závodem v sezoně, lyžařky dosud absolvovaly dva slalomy, jeden obří slalom a také jeho paralelní variantu. Olympijská vítězka Ledecká je ve švýcarském středisku jedinou českou reprezentantkou ve startovní listině.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Nejméně 18 obětí si vyžádalo důlní neštěstí v Číně, po dalších obětech záchranáři pátrají

Nejméně 18 horníků se udusilo oxidem uhelnatým v dole na jihozápadě Číny, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na čínskou státní televizi. Záchranáři pátrají po dalších pěti pohřešovaných havířích. Podle serveru Global Times se jednoho horníka podařilo zachránit. Příčiny neštěstí úřady vyšetřují.

Podobná neštěstí jsou v Číně poměrně častá. Před rokem v uhelném dole v provincii Kuej-čou na jihozápadě Číny přišlo při výbuchu o život 14 lidí.

Častou příčinou nehod často bývá nedodržování bezpečnostních pravidel a zpravidla po neštěstích úřady slibují jejich přísnější vymáhání. Nicméně počet obětí mezi horníky v posledních letech podle dostupných údajů klesal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy