Brno - Děti mají právo na život ve vlastní rodině. Jejich umístění mimo rodinu musí být dočasné a děti nesmí přijít o kontakty s rodinnými příslušníky.
Tak Ministerstvo práce a sociálních věcí deklarovalo jedny z hlavních principů péče o ohrožené děti v dokumentu Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti.
V brněnském Klokánku přitom už rok žijí sestry, u nichž je dodržování uvedených principů sporné. Ministerstvo to zatím nijak neřeší.
„Ministerstvo není příslušné ke kontrole Fondu ohrožených dětí ani jednotlivých Klokánků," uvedl mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.
Fond ohrožených dětí má přitom přímo od ministerstva pověření k péči o ohrožené děti.
V minulém získal na péči o děti v Klokáncích ze státního rozpočtu celkem 39 milionů korun. Dalších jeden a čtvrt milionu plynulo z ministerstva jako dotace pro Klokánky.
Pobyt v Klokánku? Třeba do dospělosti
„Základním kritériem umístění dítěte mimo rodinu musí být perspektiva zajištění další péče o dítě s prioritou rychlého návratu dítěte do rodiny," píše se v ministerském dokumentu.
Průměrná délka pobytu dítěte v Klokáncích Fondu ohrožených dětí je půl roku. Sestry Kristýna a Abigail Velické jsou v brněnském zařízení dvakrát delší dobu. Nikdy se přitom při nepotvrdilo podezření otce z týrání a zneužívání dětí.
Pobyt dívek v Klokánku je přesto každý měsíc na podnět sociálních pracovníků znovu prodloužen vydáním předběžného opatření Městským soudem v Brně.
Nic tak nebrání tomu, aby sestry v zařízení bydlely dál. Třeba do dospělosti.
„Ze zákona není doba pobytu dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nijak omezena," vysvětlil Sezemský.
Děti prý domů nechtějí. Navzdory soudu
Proč tráví se sestry v Klokánku dvakrát delší dobu, než je běžné, i navzdory tomu, že se týrání v rodině neprokázalo? „Situace v tomto případě je napjatá proto, že došlo k rozporu mezi názorem soudu a názorem a přáním dětí," tvrdí vedoucí Klokánku Ditta Pokorná.
Přání dětí ale podle rodičů Velických ovlivňuje právě doba strávená mimo domov. Stanislav Velický věří, že s dívkami je manipulováno.
To Pokorná odmítá. Tvrdí, že posudky psychologů dokazují, že dětem se domů nechce kvůli předchozím tísnivým prožitkům v rodině.
„Přestože je Klokánek takzvané zařízení rodinného typu, rodina to není. Jestliže děti vídají rodiče jen jednou týdně, mohou se jim odcizit," připustil jeden z psychologů oslovených Aktuálně.cz. Jméno uvést nechtěl. Případ je prý velmi citlivý a hrubě medializovaný.
Ombudsman: Dávno mohly být doma
Podle ombudsmana Otakara Motejla ale mohly být dívky již dávno být doma. Zaměstnanci Klokánku je na tuto variantu dostatečně nepřipravili. Nepracovali s dívkami a rodinou tak, jak by měli.
„S názorem pana ombudsmana se neztotožňujeme. Jeho vyjádření a doporučení jsou v rozporu s názory tří psychologů. Pan ombudsman děti nikdy neviděl, nikdy s nimi nehovořil, závěry znaleckých posudků nebral vážně," tvrdí Pokorná.
Dívkám se prý v Klokánku daří dobře. „Dochází ke stabilizaci jejich psychického stavu. Přetrvává nejistota z obav, že se budou muset navrátit do původního prostředí. Snaží se na to ale nemyslet, věří, že na jejich názor bude brán ohled a zřetel," uvedla Pokorná.
Verdikt soudu zmařil útěk
Jedenáctiletá Kristýna a její o tři roky mladší sestra Abigail byly do Klokánku umístěny poté, co jejich matka přivedla dívky a jejich dva bratry na odbor sociální péče. Tvrdila, že otec děti bije a děvčata sexuálně zneužívá.
Podezření se nikdy nepotvrdilo a chlapci se z Klokánku vrátili domů.
Krajský soud v Brně již rozhodl i o návratu dívek. Ten zmařil útek Kristýny z Klokánku před čtrnácti dny a následné předběžné opatření Městského soudu, na základě kterého jsou dívky v Klokánku dodnes.
Čtěte více:
Čtěte více:
Ombudsman: Dívku k útěku z Klokánku dohnali novináři
Klokánek Fondu ohrožených dětí porušuje práva rodičů
