Slavný malíř Josef Lada ve svém díle často znázorňoval Vánoce prostřednictvím malé vesnice zcela pokryté závějemi sněhu. Děti na jeho obrazech sáňkují nebo stavějí sněhuláka, koulují se, na střechách domů leží tlustá vrstva bílého sněhu. Jenže taková představa Vánoc nyní a ani v Ladově době, čili v první polovině 20. století, neodpovídala skutečnosti. Naopak už v 17. století vznikla pranostika, která říká, že na "Adama a Evu čekejte oblevu".
Podle meteoroložky Dagmar Honsové právě Ladovy obrazy do mysli lidí vryly představu o bílých Vánocích. "Ačkoliv se v posledních letech stále skloňuje klimatická změna, tak bílé Vánoce v nížinách ve střední Evropě byly vždy vzácností. I v kronikách často najdeme, že na Štědrý den létaly mouchy," upozorňuje Honsová.
Přestože loni bylo 24. prosince pár centimetrů sněhu například v Brně nebo v Ostravě, naposledy si většina Česka mohla užít bílé Vánoce před dvanácti lety, v roce 2010. Pravděpodobnost Štědrého dne se sněhem samozřejmě roste s přibývající nadmořskou výškou. Například na Labské boudě, která leží v 1320 metrech nad mořem, byla štědrodenní sněhová pokrývka 38krát v 39 měřených letech.
Český hydrometeorologický ústav vypočítává, že naopak v oblastech východního Polabí, jižní Moravy, jihozápadního Plzeňska, okolí Prahy nebo Českých Budějovic je pravděpodobnost Vánoc na sněhu nižší než 20 procent. V nadmořské výšce nad tisíc metrů ale již přesahuje 80 procent.
Častějšímu sněhu na Vánoce nepřejí klimatické podmínky, zejména takzvaná vánoční obleva, kdy se do celé střední Evropy nejčastěji v období od 23. prosince do 1. ledna dostává teplé jihozápadní nebo západní oceánské proudění. "Pokud bychom ale Vánoce posunuli na 24. ledna, stoupala by pravděpodobnost bílých Vánoc až na 80 procent," podotýká Honsová.
Z dat v posledních letech vyčnívá rok 2001, kdy byl na Štědrý den sníh po celé republice a několik stanic zaznamenalo rekordy ve výšce sněhové pokrývky. Například v Karlových Varech bylo 35 centimetrů a v Hradci Králové 22 centimetrů.
"Tehdy jsme měli velkou kliku. Pořádná sněhová peřina napadla těsně před Vánoci, 22. a 23. prosince. Nutno ale dodat, že se jednalo o větrné Vánoce. Jinak se první sněhová nadílka i v nížinách v prosinci 2001 vyskytla až 10. prosince, ale šlo o maximálně čtyři centimetry. Takže to nebylo tak, že bychom se ve sněhu koupali celý prosinec," připomíná meteoroložka Honsová.
Vůbec nejvíce sněhu na Štědrý den naměřili meteorologové v roce 1974 na Vrbatově boudě v Krkonoších, kde leželo 215 centimetrů. V Praze rekord padl v roce 1969, kdy bylo ve středu města přes 20 centimetrů sněhu a na jeho okraji téměř 30. Nejchladnějším Štědrým dnem pak zůstává rok 2001, kdy v Pardubicích teplota klesla až na minus 23,5 stupně. Naopak nejtepleji bylo v roce 1977 v Českých Budějovicích, kdy se teplota dostala až na 14 stupňů.
