Brno - Nejvyšší soud zasáhl už do třetího případu, na který se vztahovala amnestie Václava Klause.
Soudci na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana zrušili amnestii a nařídili znovu projednat případ Martina Gutha podezřelého z úvěrových podvodů. Guth se skrýval při vyšetřování případu v zahraničí a vyhýbal se tak trestnímu stíhání.
Podle průlomového verdiktu Nejvyššího soudu z minulého týdne je totiž potřeba dobu, kdy se lidé vyhýbali českým vyšetřovatelům a justici a byli stíháni jako uprchlí, odečíst z celkové doby jejich stíhání. Pokud i poté přesahuje celková délka osm let, je možné stíhání zastavit, jinak to podle Nejvyššího soudu možné není.
Co logicky do amnestie nepatří
Nejvyšší soud zatím u Gutha nezveřejnil celé zdůvodnění, nařídil ale Vrchnímu soudu v Praze případ znovu projednat. Důvody pro zrušení amnestie ale budou obdobné jako u průlomového rozhodnutí z minulého týdne.
„Je logicky zdůvodnitelné, že do omilostnění nepatří ta část délky trestního stíhání, která nebyla zapříčiněna nedůsledným a řádným neplněním úkolů státní moci (výkonu soudnictví), ale lze ji přičíst na vrub postojů a chování obviněného, který se této soudní moci odmítal podrobit," rozhodli soudci Nejvyššího soudu u případu Milana Šenfelda. Podle nich takové případy nezamýšlel zastavit ani samotný exprezident Klaus.
Podle Nejvyššího soudu trvalo neskončené trestní stíhání Šenfelda devět roků a deset dní. Od této doby ale soud odečetl dobu šesti roků, šesti měsíců a čtrnácti dní, kdy byl obviněný uprchlým.
"Soud zjistil, že neskončené trestní stíhání, s výjimkou trestního stíhání proti uprchlému trvalo dva roky, pět měsíců a dvacet šest dní, a proto je obviněný vyloučen z uvedené abolice podle článku II amnestie," rozhodl Nejvyšší soud.
V případu, jehož výsledek Nejvyšší soud zveřejnil v pondělí, Guth podle obžaloby na začátku 90. let vylákal z banky úvěr 40 milionů korun, který nesplácel. Pokusil se také o další podvody.
Než soudy stačily jeho kauzu pravomocně vyřešit, byla vyhlášena novoroční amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause. Prezident konkrétně zastavil trestní stíhání, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.
Dlouhodobý útěk neplatí
Soudy přitom amnestii uznaly také v případech, kdy lidé byli dlouhodobě na útěku, ale ve chvíli vyhlášení amnestie už byli zpět v Česku a jejich vyšetřování pokračovalo nebo dokonce seděli ve vězení.
Podobně rozhodl Nejvyšší soud i v dalším případu Martina Čihuly. Ten byl podezřelý z daňových úniků, kvůli kterým měl stát obrat o více než dvacet miliónů. Proces trval déle než osm let, amnestie ho zastavila.
Další sporné případy zatím čekají na rozhodnutí.
Dovolání podal nejvyšší státní zástupce Zeman například kvůli amnestování Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, která připravila 36 000 lidí o půl miliardy korun. Amnestii chce zrušit rovněž v případě manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy, kteří se podíleli na miliardovém podvodu při stavbě rodinných domů.
