Lovosice - Obří sesuv, který předloni v červnu zavalil 250 metrů právě dokončené dálnice D8 u Lovosic, není zdaleka tím největším problémem již roky odkládané trati přes České středohoří. Geologové zjistili, že se pomalu posouvají zhruba čtyři kilometry svahu, který tlačí na dálnici. Jejich sanace vyjde na další nejméně stamiliony korun.
Spolu s Petrem Kyclem z České geologické služby, který zdejší sesuv sleduje a zkoumá, jsme vyrazili na pravidelnou obhlídku. "Ty svahy se prokazatelně pomalu pohybují. Milimetry a někde i centimetry za rok," ukazuje Kycl na desítky červenomodrých "hříbků" - patnáct až třicet metrů hlubokých sond, které vystupují nad svah kopce Kubačka.
Podle Kycla proto budou nutná opatření, která by zabránila podobné situaci, která se stala předloni v červnu, kdy se část kopce svezla na právě dokončený úsek dálnice.
Sesuv uvedených čtyř kilometrů nehrozí akutně. Mohl by ale nastat, kdyby se znovu sešly podobně nepříznivé podmínky, jaké nastaly předloni v červnu.
"Ta sesuvná deska je mělká, pět až deset metrů," říká geolog a ukazuje nedalekou vesnici Prackovice, která by podle něj mohla mít také problémy. A jak ukazují sondy, sesuvy tu v dávné minulosti - před mnoha tisíci lety - už nastaly.
Proto by měl co nejdříve začít průzkum, který by odpověděl na otázku, jak území zabezpečit. Projekt na tento průzkum, na němž se podílela Česká geologická služba, už tři čtvrtě roku leží na Ředitelství silnic a dálnic. To na otázky Aktuálně.cz (mezi jinými proč soutěž na jeho zhotovitele ještě nevyhlásilo) od počátku týdne neodpovědělo.
Samotná sanace sesuvu zřejmě bude stát přes půl miliardy korun. Na kolik přijdou opatření na dalších čtyřech kilometrech dálnice, zatím není podle Kycla jasné. "Budou to ale určitě stovky milionů korun," řekl. Pokud by však projektanti trvali na tom, že bude nutné část úseku podepřít - podobně jako v místě samotného sesuvu -, mohla by suma vyšplhat do miliard korun.
Před tím však geolog varuje. "Nesmí se stát to, že sanace sesuvu, který vznikl, se stane jakýmsi vodítkem, jak nakládat s tím širším územím. To bychom se dostali k tomu, že se tady začne stavět čtyřkilometrová bariéra," podotkl Kycl, podle něhož by se měly postavit především odvodňovací prvky, jako jsou štoly či vrty, a jen v nejnutnějších místech použít beton.
