Čunek: Majetek po společnosti H-System přeprodali za třicetinásobek původní ceny

Markéta Jakicová
11. 9. 2018 18:26
Na Čunka kvůli jeho výrokům podala trestní oznámení advokátka Hana Marvanová, konkurzní správce Josef Monsport to plánuje.
Foto: DVTV

Praha - Senátor za KDU-ČSL a zlínský hejtman Jiří Čunek je připravený doložit svá tvrzení, že majetek zkrachovalé firmy H-System byl prodán nevýhodně. Noví majitelé jej podle něj přeprodali za třicetinásobek ceny, za kterou konkurzní správce majetek původně prodal. Senátor svá tvrzení v úterý před novináři dokládal materiály, jimiž se chce bránit proti plánovanému trestnímu oznámení od konkurzního správce Josefa Monsporta.

"Pozemky, které správce zhodnotil na 36,5 milionu korun, byly přeprodány za 1,293 miliardy korun. To nejsou odhadní ceny, to jsou opravdové částky, za které se tyto majetky prodaly těmi, kteří je nakoupili," vysvětlil Čunek na setkání s novináři.

Senátor mimo jiné poukázal na další podniky, které podle něj Monsport využil stejným způsobem. "Jedná se například o společnosti Beseda Holding, Econ a další, jejichž řízení fungovalo stejně. Systém vykazuje řadu podobných kroků, které by měla prošetřit policie," doplnil.  

Advokátka skupiny klientů H-Systemu Hana Marvanová podle něj nemluví pravdu, když říká, že nebyla ve věřitelském výboru. "Tvrdí, že nebyla ve věřitelském výboru, ale že také nebyla u jednotlivých prodejů, bohužel máme důkazy, že na jednání věřitelského výboru její jméno figurovalo," doplnil Čunek.

Správce konkurzní podstaty po zkrachovalé společnosti H-system Josef Monsport a jeho zástupkyně Iva Fialová Ištvánková v srpnu oznámili, že chtějí na Čunka a další osoby podat trestní oznámení kvůli jejich výrokům o nakládání s majetkem H-Systemu. Podle Fialové Ištvánkové jde zejména o Čunkovo tvrzení, že správci konkurz "rozkradli" a některé pozemky prodávali pod cenou.

Čunkovy výroky odmítá i Marvanová. Se sdružením bývalých klientů H-Systemu Maják už podala trestní oznámení pro podezření z pomluvy jak na senátora, tak na zakladatele H-Systemu Petra Smetku, který si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení. "Čunkovy výroky jsou lživé, nehorázné a skandální," řekla Marvanová ČTK. Znovu důrazně odmítla, že by byla členkou výboru.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy