Praha - Bývalému ministru životního prostředí a někdejšímu předsedovi Strany zelených se nelíbilo, že vláda stáhla ze sněmovny novelu horního zákona, která umožňovala odepsat zásoby uhlí pod Krušnými horami a v Beskydech.
Tím podle něho vyšla nepřípustně daleko vstříc zájmům těžních společností. Vrozhovoru pro Aktuálně.cz opětovně vysvětlil, proč se do sporu s vládou a premiérem pustil.
„Zcela nevyvratitelná je skutečnost, že Fischerova vláda zaujala k projednání novely geologického a horního zákona zcela jiný postoj, než vláda předchozí. Osobně jsem novelu předkládal. Ještě by nebylo divné, kdyby na to měla nová vláda odlišný názor, ale kompletně vyřadila ze hry Ministerstvo životního prostředí, které je autorem novely. Najednou ji předkládal ministr průmyslu a premiér souhlasil s tím, že to bude bez připomínkového řízení. Ministerstvo životního prostředí vůbec nemělo příležitost se k tomu vyjádřit. Při stažení návrhu se použily argumenty, které vyhovují lidem z byznysu těžby uhlí. Tím se také z jejich pohledu odstranilo jedno riziko v podobě zákona, který by v konkrétních případech umožnil formou správního řízení odepsat zásoby uhlí, tedy převést je ze zásob bilančních do nebilančních. Z pohledu těžební společnosti se tím ztrácejí práva k dispozici s ložiskem nerostné suroviny. Kroky jsou tak nestandardní, že tam o lobbyismu není pochyb," vysvětluje Bursík.
A.cz: Tím se ale nevysvětluje, proč jste ale hovořil v souvislosti se stažením novely o korupci. Dá se dokázat?
Neřekl jsem, že premiér vzal nějaké peníze, neřekl jsem to ani o konkrétních členech vlády, řekl jsem, že je tam silný náznak korupce. Když je někde silný lobbyismus, není to jenom tak.
Mně šlo především o to upozornit, že je tady rozjetý vlak, kterého si nikdo nevšímá. Vládní návrh zákona se šestkrát vůbec nedostal na pořad jednání sněmovny. Jsme krátce před volbami a považoval jsem za svou povinnost zatáhnout za záchrannou brzdu.
A.cz: Co chcete zabrzdit?
Na mě kroky vlády působí tak, že se ještě v tomto volebním období mají prolomit územní a ekologické limity a že se tak má otevřít cesta k bourání obcí a k velké variantě vytěžení severních Čech. Jde o více než sedm set milionů tun uhlí. Vznikla by jáma hluboká 250 metrů a vzala by s sebou chemičku v Litvínově a část Litvínova.
Zároveň by to byl úplný zvrat v přístupu ke krajině a hodnotovému systému, který tu byl nastaven v roce 1991, kdy územní limity vznikly.
Stačí usnesení vlády
A.cz: Bylo by technicky možné prolomit limity ještě v tomto volebním období?
Limity byly stanoveny usnesením vlády 444 z roku 1991. Od té doby se vede boj, jestli vláda měla z exekutivní pozice právo něco takového udělat, ale v drtivé většině kromě názoru těžařů převládal názor, že ano. Tím vláda zavázala Český báňský úřad, který podléhá ministerstvu průmyslu, aby se podle usnesení řídil. On se tím řídí pouze z poloviny, protože měl také zajistit odpis zásob za limity. To by byl jasný krok, který by definoval, že uhlí, které je za limity, se těžit nemá. Nikdo z těžebních společností by neměl k ložiskům žádný vztah a jejich tlak by opadl. To se nestalo.
Prolomení limitů dnes může jednoduše nastat usnesením vlády.
V Topolánkově vládě jsme dokonce limity prolomili a hned na to jsme je potvrdili, protože bylo třeba udělat drobnou korekci u Dolu Bílina. Mojí podmínkou bylo, že se tam nevytěží ani jeden kilogram uhlí navíc. I Topolánkova vláda tak potvrdila platnost územních limitů.
A.cz: Usnesení vlády je jedinou možností, jak prolomit limity?
Druhou cestou je nová energetická koncepce, v jejímž návrhu se o prolomení limitů hovořilo.
Ani odpověď, ani žaloba
A.cz: Oslovil jste premiéra se svým podezřením na korupci. A jste klidnější?
Pan premiér mi odpověděl dopisem, kde mě požádal o omluvu. Ve vládě argumentují tím, že kdyby byl přijat horní zákon, mohou být odepsány zásoby a tím se může stát, že se nenaplní budoucí energetická a surovinová politika. Jinými slovy, připravujeme politiku, která počítá s tím, že se bude dál dolovat uhlí.
A.cz: Co je na tom špatného, že s odpisem chtějí počkat, než přijmou novou energetickou politiku?
Není to pravdivý argument. Odpis zásob realizuje ministerstvo průmyslu a posuzuje ho v jednotlivých správních řízeních. Trvalo by rok, než by tam z těžní firmy doputoval podklad, na základě kterého se zásoby mohou odepsat. Trvalo by tedy nejméně rok a půl, než by ministerstvo případ posoudilo. Práci na surovinové politice by přitom mohlo vzít v úvahu.
A.cz: Nepodal na vás někdo z vlády trestní oznámení nebo občanskou žalobu?O tom nevím.
Smlouva s Appianem
A.cz: Ve sporu vystupuje na straně premiéra společnost Czech Coal, jedna ze společností, která by vydělala na prolomení limitů. Informovala veřejnost, že vaše poradenská firma pracovala také na její zakázku, což zřejmě mělo vzbudit dojem, že vám jde i v tomto případě o byznys a že ochranu krajiny používáte jen jako záminku. Pracoval jste tedy pro Czech Coal?
Tehdy se jmenovali Appian Group a Synergo Group. Bylo to v roce 2000 a pak v letech 2002 až 2003. Práce dominantně souvisela s vytvářením konkurenčního prostředí ve výrobě elektřiny v České republice. Předtím jsem měl některé projekty v Německu, měl jsem dobré kontakty na tamní experty, kteří liberalizaci elektro-energetického trhu konzultovali německé vládě. V České republice tehdy vláda Miloše Zemana a ministr průmyslu Grégr připravovali vznik superČEZu. Nakonec se jim i podařilo koncentrovat výrobu a distribuci elektřiny u jedné polostátní firmy. Švédský Vattenfall a britská British Energy odešly z republiky, takže konkurenční prostředí vypadá tak, že tu je ČEZ, jeho spřátelená společnost J&T, E.ON a to je všechno.
Jedním z nepřímých partnerů Appian Group byla tehdy jedna britská energetická společnost. Konzultovali se mnou tyto otázky a několik dalších věcí, které se týkaly spalování biomasy a čistě ekologických záležitostí.
A.cz: Podle Czech Coal jste ovšem pomáhal i s plánem, jak vystěhovat severočeské vesnice před těžbou uhlí. To popíráte?
Vůbec nikdy nebyla řeč o územních ekologických limitech. Věděli, že v těchto záležitostech jsem zcela principiální. Tato pomluva je nepříjemná, protože na člověku z toho vždy něco ulpí. Mou nejsilnější obranou je zveřejnění toho, co jsem dělal na ministerstvu životního prostředí v roce 2003, právě v době, kdy jsem měl kontrakt s Appian Group. Na ministerstvu jsem vedl tým, který zpracoval vlastní návrh energetické koncepce na 120 stranách. Od scénářů ministerstva průmyslu se liší mimo jiné v tom, že zachovává ekologické limity. Musel bych být schizofrenní, kdybych ve stejném roce pracoval na přesídlení občanů, jak říká za Czech Coal pan Dobrovský.
Jak to v Česku chodí
A.cz: Jaký důvod může mít Czech Coal, aby zkreslila podmínky vaší spolupráce s Appianem? Třeba jen chtějí uvést věci na správnou míru?:
Nepochybně to souvisí s mým kritickým vystoupením ve sněmovně. Kampaň proti mně začala den poté. Jeden kamarád mi potom říkal, že v Irsku je přísloví „zaměř se na hráče, ne na míč". Asi měli za to, že zastaví pokládání nepříjemných otázek, když zkompromitují mou osobu. Když vyzvednete ve schránce noviny a čtete tam o sobě dramatické titulky, tak to s vámi zatřese. Obávám se, že to je doklad toho, jak to v České republice chodí.
Z takové diskreditační kampaně má člověk špatný pocit a sevřené hrdlo, ale něco takového přece neexistuje, aby se dělo v České republice.
A.cz: Czech Coal má konkrétní zájem na prolomení limitů?
Jde jim o ohromné peníze. V této chvíli je z dílny ministerstva průmyslu připraven návrh energetické koncepce, který počítá s prolomením ekologických limitů. Pačesova komise si také s limity hrála, pak trochu vzala zpátečku. Poté se podařilo dostat pod led mou iniciativu v předchozí vládě na odpis zásob uhlí. Podle všeho mají silný vliv na to, co se děje ve vládě a okolí premiéra. Podle mého názoru se cítí nejsilnější, jací kdy byli.
Starosta Litvínova se už nechal slyšel, že když dostane miliardu, bude souhlasit s prolomením ekologických limitů. Předtím dostal dopis od předsedy vlády, který vysvětluje, že samotné odstranění limitů ještě není těžba a že věří v dohodu všech partnerů. Ten dopis podepsal premiér den poté, co jsem ho kritizoval ve sněmovně.