Žebříček států, které v posledních letech vyvezly do ostatních zemí nejvíce chráněných ptáků, na první pohled ničím nepřekvapuje. První je suverénně Jihoafrická republika, následovaná Kubou a Filipínami. Tedy exotické země, kde žije přirozeně velké množství druhů vzácných ptáků. Čtvrté místo ovšem obsadil stát, který tomuto popisu zdaleka neodpovídá - Česko.
Podle dat ministerstva životního prostředí Češi jen za rok 2020 legálně vyvezli do zahraničí celkem 54 974 exemplářů druhů zvířat, které chrání Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nazývaná zkratkou CITES.
Česko tak překonalo svůj dosavadní rekord z roku 2019, počet vyvezených exemplářů se zvýšil asi o dva a půl tisíce. Obchod s chráněnými druhy se v tuzemsku rozmáhá dlouhodobě - od začátku minulého desetiletí se počet exportovaných zvířat zvýšil více než trojnásobně. Vyplývá to ze Zprávy o stavu životního prostředí 2020, kterou každoročně vydává ministerstvo životního prostředí.
Většinu z vyvezených zvířat, téměř 40 tisíc, tvořili právě ptáci. A to zejména drobní papoušci - papoušek zpěvavý, rosela pestrá a Pennantova, kakariki žlutočelý nebo papoušík Fischerův. "V případě vyvážených ptáků se jedná veskrze o exempláře narozené a odchované v zajetí v Česku, což ukazuje, jakou chovatelskou velmocí Česko je," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.
Potvrzuje to také Pavla Říhová z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která se problematikou obchodu s ohroženými druhy dlouhodobě zabývá. "V Česku máme padesát až šedesát tisíc lidí, kteří aktivně chovají nebo obchodují s druhy, které chrání CITES. V tomto jsme v Evropě opravdu špička. Například Maďaři jich mají asi tři tisíce, Portugalci jen šest set," vypočítává.
Původ této zvláštnosti lze podle Říhové hledat v době komunistického režimu, kdy kvůli omezenému cestování Češi hledali způsoby, jak si exotické kraje přiblížit alespoň pomocí koníčků, které mohou dělat i doma. "Pěstují tedy kaktusy, chovají rybičky anebo právě papoušky. A dnes obrovské množství toho také vyvezou," doplňuje.
Papoušci z Česka většinou vyráží na dlouhou cestu. Nejčastěji míří do arabských zemí Blízkého a Středního východu - do Iráku, Kuvajtu, Kataru nebo Spojených arabských emirátů. Tam je obvyklé chovat drobné papoušky jako domácí mazlíčky.
"Míří tam opravdu velké zásilky, například šest set neofém nebo patnáct set alexandrů," říká Říhová. I přes vysoký počet vyvezených druhů ale podle ní platí, že jde stále zejména o malé chovatele.
Ara mezi roselami
Úmluva CITES si klade za cíl chránit vzácné druhy před hrozbou vyhubení v přírodě z důvodu nadměrného využívání pro obchod. Chov, prodej i převoz těchto druhů je povolený, podléhá ale přísnějším regulacím i kontrolám a chovatel či obchodník potřebuje získat zvláštní povolení.
Pavla Říhová upozorňuje, že zařazení zvířete na seznam CITES ještě nutně neznamená, že jde o vzácný druh. Právě to je případ papoušků, které Češi vyvážejí nejvíce. Na seznamu jsou někteří z nich z toho důvodu, že je snadné je zaměnit za vzácnější druhy ptáků. Pro větší kontrolu obchodu je proto jistější, když musí speciálnímu povolení podléhat téměř každý papoušek.
"Cílem CITES je hlavně uchovat život ptáků v přírodě. Druhy, které Češi většinou vyváží, neviděly přírodu sto generací zpátky. Může být ale mezi nimi schovaný vzácný druh," upozorňuje Říhová.
Právě na to se mimo jiné zaměřují kontroly na letištích a hranicích - každou zásilku inspektoři kontrolují, aby zjistili, zda není mezi běžnými papoušky, jako jsou rosely, ukryt nějaký vzácný druh - třeba ara.
Veterináři a celníci pak prohlížejí, jestli je se zvířaty zacházeno v rámci pravidel a zda má obchodník pro ptáky potřebné povolení - každý chovatel musí mít schválený chov i vývoz od veterinární správy a také vývozní povolení CITES od ministerstva životního prostředí.
Kontroly neprobíhají jen na letištích. Česká inspekce životního prostředí podle mluvčího Jiřího Ovečky vyráží každý rok na několik desítek kontrol přímo k chovatelům exotických ptáků. V letech 2018 a 2019 jich podnikli celkem 59, fyzicky zkontrolovali pět set papoušků. Zaměřovali se na nejvzácnější druhy, jako jsou kakadu, ara nebo amazoňan.
"Porušení zákona bylo zjištěno zhruba v polovině případů," říká Ovečka. Nejčastějšími prohřešky podle něj bylo neprokázání původu, absence povinného nezaměnitelného značení, komerční nakládání v rozporu se zákony, pozdní povinná registrace či nevedení záznamů o chovu nebo obchodování.
Nelegální obchod většinou neodhalíme, obává se ornitolog
Zvýšená čísla eviduje Česko za loňský rok, i co se týče nelegálního obchodu s chráněnými ptáky. Inspektoři předloni při kontrolách na letišti či hranicích zabavili 26 živých ptáků, v minulých letech přitom číslo nikdy nepřekonalo desítku. Nezvykle se zvýšil také počet zabavených mrtvých ptáků - bylo jich 58.
Z počtu zabavených kusů se ovšem podle Říhové vyvozuje celkový rozsah nelegálního obchodu s ohroženými druhy jen těžko. "Kontroly u nás dělá strašně málo lidí a záchyty tomu odpovídají. Máme nějaké úspěchy, ale mohlo by jich být více," míní.
Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka lze téměř s jistotou říct, že počet neodhalených případů pašování vzácných ptáků dalece převyšuje počet těch odhalených. "Víme, že nelegální obchod existuje a že jeho objem je alarmující," obává se Vermouzek.
