Vrchlabí - Chovatel ovcí našel v ohradě s ovcemi u Vrchlabí ve východních Krkonoších živou přes rok starou vlčici. S největší pravděpodobností šlo o členku smečky, která mu ve čtvrtek zadávila čtyři ovce. Událost je výjimečná, v republice zřejmě nemá obdoby, řekl náměstek ředitele Správy Krkonošského národní parku (KRNAP) Jakub Kašpar. Pracovníci Správy KRNAP zvíře v pátek dopoledne pustili na svobodu. "Bylo zřejmě součástí smečky, ale kolik jedinců čítala, nevíme," řekl Kašpar.
Chovatel Pavel Smejkal viděl vlka poprvé ve čtvrtek večer, v ten samý den ráno našel v ohradě čtyři zadávené ovce. "Známý, který je odborníkem na vlky, mi říkal, že to nemohli udělat vlci, protože jsme příliš blízko lidí, a spíše to vidí na dva psy. A když jsem šel včera večer po práci zkontrolovat ohrady, zpoza keře vyskočil mladý vlk a utekl přede mnou pryč do horní části pastviny. Ovce jsem zabezpečil. Dnes ráno jsem zjistil, že v ohradě je stále. Byl vylekaný, měl stažený ocas," řekl Pavel Smejkal.
Překvapilo ho, že vlk byl s ovcemi v ohradě od čtvrtečního rána do večera a žádné nic neudělal. "Ovce se držely v dolní části u baráku a vlk v horní. Asi byl nažraný a možná stejně vyděšený jako ovce," řekl Smejkal, který chová ovce třetím rokem.
Podle zoologa Správy KRNAP Jiřího Flouska šlo zřejmě o migrujícího jedince. "Nemáme zatím důkazy, že by se vlci v Krkonoších rozmnožovali. Šlo o loňského vlka, není pro něho problém překonávat větší vzdálenosti," vysvětlil Flousek.
Vlčice uvízla v ohradě kvůli strachu z elektrického ohradníku. "Dostala ránu, asi si to pamatovala. Jinak by ohradník bez problému překonala a dostala se na svobodu. Když jsme zvíře pouštěli, bylo vystresované, bálo se ohradníku více než člověka, nebylo agresivní. Pro mě to bylo první pozorování vlka ve volné přírodě, byl to zážitek," řekl Flousek.
První potvrzený novodobý výskyt vlka v Krkonoších je z letošního června, kdy zachytila fotopast na Rýchorách ve východních Krkonoších mladého jedince. Ochranáři se domnívají, že do Krkonoš se vlci s největší pravděpodobností šíří z východu - z Broumovska a Vraních hor, nebo z přilehlé části Polska. Rozmnožování v Krkonoších zatím doloženo nebylo.
Na nedalekém Broumovsku se vlci usadili po více než 200 letech před třemi lety. Ochranáři mají důkazy, že tam žijí trvale a třetím rokem po sobě se jim tam narodila vlčata. Potvrdily to i letošní záběry z fotopastí Hnutí Duha, které zachytily zhruba dva měsíce stará mláďata i dospělé vlky. Kamery ukázaly minimálně čtyři vlčata.
Vlčí teritorium v hradeckém kraji se rozšiřuje. Přibývá zadávených ovcí i pod horami na Trutnovsku. V kraji vlci zadávili desítky hospodářských zvířat. Kampaň proti návratu vlků rozjeli nedávno někteří chovatelé z Broumovska, kteří tvrdí, že náhrady státu za usmrcená domácí zvířata jsou nedostatečné. U soudu se domáhají toho, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby mohl být počet vlků redukován.
Ekologičtí aktivisté na Broumovsku se snaží pomáhat chovatelům s výstavbou plotů, které jejich stáda před vlky účinně ochrání. Projekt začal v lednu a zahrnuje i osvětovou činnost. Hradecký kraj do poloviny letošního června vyplatil chovatelům z Broumovska na náhradách škod způsobených vlky 492 887 korun. V roce 2016 to bylo 180 125 korun, loni 297 082 a letos zatím 15.680 korun.
Vlk z Krkonoš vymizel v 19. století, posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842, na polské v roce 1810. Po letech se objevil v listopadu 2011, také na Rýchorách, a v srpnu 2016 na Erlebachových boudách. V obou případech po sobě vlci zanechali důkazy v podobě stržených hospodářských zvířat.
Podle správy parku se lidé v souvislosti s výskytem vlků v Krkonoších nemají čeho obávat. Podle zoologů je vlk plaché zvíře a na člověka v našich podmínkách neútočí, naopak se mu vyhne.
