Rozhovor - Už jen při vyslovení názvu ostrovního státu Island naskakuje leteckému meteorologovi Petru Dvořákovi husí kůže. „Jde o nádherný kus země, ale meteorologa bych tam nechtěl dělat ani za nic. Pro letecký provoz najdete jen těžko složitější klimatické podmínky. Oblohu bez mráčku střídá do deseti minut prudký liják - počasí se mění několikrát za hodinu, tam se snad ani nedá předpovídat."
A přesně do tohoto místa střetu teplého Golfského proudu s vodami Severního ledového oceánu odlétají příští rok čeští letci se stíhačkami JAS-39 Gripen. Ve čtvrtek o této islandské misi - vzdušné ochraně zakládajícího člena NATO - jednalo mimo jiné v přítomnosti premiéra v demisi Jiřího Rusnoka armádní velitelské shromáždění při plánování vojenských operací na příští rok.
Martin Nezbeda, velitel 21. křídla letecké základny v Čáslavi, přesto říká, že na drsné klimatické, ale i geologické podmínky Islandu je se svými lidmi připraven. „Vzhledem ke specifičnosti ochrany tohoto dosti vzdáleného státu nás samozřejmě ještě čeká i specifický trénink přežití v horách, ale i na vlnách oceánu - to pro případ letecké nehody. Náhodě neponecháváme ani ty nejmenší detaily."
Máte za sebou už několik misí v ochraně pobaltských států. V čem je ta islandská odlišná?
Martin Nezbeda: Bez zkušeností v leteckých operacích nad hladinou moře nejsme, ale nad Islandem a jeho výsostnými vodami to bude přece jen poněkud složitější a jiné. V tomto případě je podle mne ještě více akcentována schopnost i vůle Severoatlantické aliance chránit vzdušný prostor států, které nemají vlastní letectvo. A pro nás je to jiné i tím, že budeme s gripeny působit v prostoru, který je mimo dosah jejich doletu. A to i s přídavnými nádržemi.
Že se ptám - a jak tedy na Island dolétnete?
Možností je několik. Část našich pilotů už je vycvičena k tankování za letu a my bychom to při přeletu na Island a zpět rádi využili. Počítáme se čtyřmi až šesti gripeny. Pracujeme ovšem i se záložní variantou: pak bychom letěli s přídavnými nádržemi s mezipřistáním buď ve Skotsku, anebo Norsku. Působit budeme na někdejší základně US Air Force na Islandu, kterou Američané před několika lety opustili.
Co vlastně tato obtížná a dost možná i riskantní akce znamená pro vaše lidi a možná i techniku?
Nevím jak pro velení NATO či jeho členské země, my to ale bereme tak, že jsme solidní a schopný partner, na něhož se naši spojenci mohou - když potřebují pomoci - spolehnout.
Ještě k těm rizikům. Je ta mise riskantní? O vašich leteckých schopnostech nepochybuji. Avšak - a teď se ptám jen pro odlehčení rozhovoru a v nadsázce -, to abyste se teď učili i dobře plavat v oceánu, pokud by selhal letoun. Předpokládám tedy, že piloti budou létat v neoprenech a s nafukovacími čluny na palubě…
S tím se počítá. Velká část prostoru, v němž se budeme se stíhačkami pohybovat, je nad oceánem, čímž jsou dána všechna specifika naší přípravy. Potřebnou výstroj a výzbroj na to máme a už teď na zvláštnosti vzdušné ochrany Islandu trénujeme - ať už jde o případnou katapultáž, či přežití na hladině oceánu v záchranném člunu.
Ovšem i hornatá pevnina Islandu s ledovci, jezery a vulkány má pro vojenské piloty mnohá úskalí. Tamní krajina je od té české hodně odlišná a my s tím v přípravě samozřejmě počítáme.
A kdy budete mít Island na starosti?
Aliance nás k ochraně Islandu pověřila v období od prvního září do konce příštího roku. Konkrétní termín pro naše nasazení však bude vybírat velení české armády.
Těšíte se na tuhle islandskou misi?
Pokud budu vybrán, tak bych se jí rád zúčastnil. Pro každého pilota je vše nové zároveň i výzvou... i když s tím souvisí fůra práce navíc.
A kam vás mohou drsné klimatické podmínky ochrany Islandu posunout?
Půjde o zcela novou zkušenost v oblasti mimo náš dolet. Ale i logistické zajištění této akce nebude jednoduché a bude v mnoha směrech nové. Tohle vše nám přináší jiné zkušenosti, a tedy i nabytí dalších cenných schopností.
Při ochraně pobaltských států vás občas testovali či monitorovali ruští vojenští piloti. Počítáte s něčím podobným?
Jak bych to jen řekl... Pravděpodobně se opět setkáme s dálkovým letectvem některých nečlenských zemí NATO. Naše přítomnost na Islandu nebude mít ovšem jen vojenský charakter.
Stejnou váhu či význam má pomoc dopravním letounům v nouzi, přičemž letecké koridory přímo nad Islandem či nedaleko od něj připomínají provozem dálnici o víkendu. V tamních podmínkách půjde dokonce o velmi významný úkol pro českou leteckou jednotku na Islandu. Na pomoc letounům v nouzi jsme mimochodem cvičeni a pravidelně ji poskytujeme i doma.
