Česko zaostalo za světem. Do ústavů zavírá i nejmenší

Veronika Lehovcová Suchá Veronika Lehovcová Suchá
23. 11. 2010 18:40
Sousední země ústavy pro děti do tří let zakázaly
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Slovensko, Maďarsko i Polsko. To jsou země, kde zákon zakazuje, aby dítě do tří let skončilo v ústavu. V České republice je taková praxe dál běžná.

Ke konci loňského roku bylo v kojeneckých ústavech a dětských domovech pro nejmenší děti umístěno přesně 1391 dětí.

"Víme, že ústavní péče v tomto věku způsobuje největší traumata. Když v této době nemá dítě blízkého člověka, který se mu věnuje a je jen pod dohledem zdravotnického personálu, může to vést k vážným poruchám osobnosti. Víme, to, ale nic s tím u nás nedělá. Je to neuvěřitelné," říká ředitelka Střediska náhradní rodinné péče Věduna Bubleová.

Podle jejích zkušeností se stát u nás nechce "moci" nad dětmi vzdát. "Ta složitost a roztříštěnost systému u nás vede k tomu, že zájem o pěstounskou péči je malý. Zatím nebyla politická vůle to změnit," dodává.

Lidé mají zájem o trvalé osvojení, ale vhodných dětí je málo. Naopak pro pěstounskou péči je dětí hodně, ale zájem mezi dospělými je malý.

9000 dětí bez rodiny

Přes častou kritiku, kterou Česko kvůli dětem v ústavech slýchá od evropských i lidskoprávních institucí, se situace nezlepšuje. V roce 2009 bylo v Česku bez jedenácti devět tisíc dětí se soudně nařízenou ústavní výchovou. Další děti jsou v ústavech na žádost rodičů. Číslo se ve statistikách od roku 2005 stále pohybuje okolo hranice devíti tisíc dětí. 

Jak je systém osvojení a pěstounství v Česku zdlouhavý a nejasný dokládá čerstvý průzkum, který si Středisko náhradní rodinné péče nechalo vypracovat o přípravných kurzech, který každý adoptivní rodič nebo pěstoun musí absolvovat, aby byl vůbec zařazen do registru vhodných kandidátů.

Co kraj to systém

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie | Foto: Ludvík Hradilek

"Každý pátý účastník těchto kurzů musel jen na zařazení do kurzu čekat více než sedm měsíců, v některých případech to byla i doba jednoho roku. Bez tohoto kurzu přitom vůbec nemůže proces pěstounství nebo osvojení začít. Pro budoucí pěstouny nebo osvojitele je to velmi zatěžující," uvádí k výsledkům šetření socioložka Věra Haberlová.

Kurzy pořádají jednotlivé kraje samy a nikdo jim nestanoví, jak má být kurz dlouhý ani jaký má být na jeho konci výstup. "Někteří tak na kurzu stráví třicet hodin, jiní dvojnásobek. Co je ale dost a co málo je těžké říct, ohledně těchto kurzů stát nestanoví nic, ani co je jejich cílem," dodává Haberlová.

Podle pěstounky Jany Frantíkové, která první dítě získala do pěstounské péče před dvaceti lety, mají lidé nyní více informací, ale stále se setkávají s nepochopením veřejnosti.

"Mám nyní v pěstounské péči čtyři děti, další dvě už jsou teď dospělé. I já jsem si musela zvyknout, že to není pěstoun, kdo je vinen za problémy, které s dítětem z domova nebo ústavu, které ma za sebou často těžký osud, jsou. Naopak pěstoun je ten, který dítěti a potažmo vlastně i státu pomáhá tyto problémy řešit," říká Jana Frantíková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy