Aktuálně.cz ve spolupráci s Českou spořitelnou a dalšími partnery připravilo projekt Česko společně, jenž má postupně v několika svých částech pomoci lépe porozumět tomu, co se za krize odehrává ve zdejší společnosti.

Tentokrát přinášíme výsledky té části sociologického průzkumu, která zjišťovala, co si o společenských problémech myslí příznivci jednotlivých politických stran a nakolik jejich postoje korespondují s tím, co prosazují partajní lídři. Vychází najevo, že ač se vládní a opoziční uskupení ve sněmovně dnes neshodnou prakticky na ničem, jejich voliči v řadě otázek zastávají prakticky stejné názory.

Typicky je to možné demonstrovat třeba na přesvědčení, že vše, co člověk od státu dostane, si musí odpracovat. „V Česku je silně zakořeněno, že všechno je nutné si zasloužit. U sociálních dávek obzvláště,“ shrnuje převládající naladění ředitel STEM Martin Buchtík. Souvisí to s častými obavami, že právě sociální dávky jsou u nás ve velkém zneužívány. Odborníci ale takové přesvědčení příliš nesdílejí a považují tento jev ve srovnání s jinými problémy státního rozpočtu za okrajovou záležitost.

Ač se ale zdejší populace shodne na zásluhovosti jako na jednom ze zásadních pilířů, na nichž stojí republika, v hodnocení vývoje po roce 1989 se už radikálně rozchází. Zatímco přívrženci vládních stran jsou optimističtí, opozičníci jsou zklamaní. Stejně jako voliči mimoparlamentních sdružení a ti, kdo k urnám nechodí vůbec.

K tomu sociolog Martin Buchtík dodává, že podle pohledu na dění po roce 1989 lze dobře odhadnout, jaké další názory lidé zastávají: „Dá se říci, že ti, kteří hodnotí polistopadový vývoj převážně negativně, se velmi často cítí být méně osobně úspěšní, a proto i méně spokojení s prozápadním směřováním země. Od toho se pak odvíjejí i jejich odmítavé pohledy například na pomoc uprchlíkům, podporu napadené Ukrajině nebo proticovidová opatření.“