"Česká republika s okamžitou platností pozastavuje vývozní licence na vojenský materiál do Turecka," uvedl Hamáček.
Podle něj to, co se děje na severu Sýrie, je nepřijatelné a následovat by měla silná, jednotná a účinná reakce EU. Ministři zahraničí unijních zemí se dnes zavázali k tomu, že členské státy budou omezení vývozu zbraní do Turecka v reakci na jeho vojenskou operaci v Sýrii koordinovat.
Podle výroční zprávy o kontrole vývozu vojenského materiálu, kterou zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), český export do Turecka roste. Loni se proti předloňsku zdvojnásobil. Stoupl na 5,4 milionu eur (139,4 milionu korun). Na konci loňska mělo povolení k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem 280 držitelů.
Licence uděluje licenční správa, která spadá pod ministerstvo průmyslu. Deníku N Havlíček řekl, že se rozjednaná licenční řízení přerušují a nová povolení se nebudou schvalovat.
Podle ministra má jeho úřad poměrně přesný seznam, jaký materiál se do Turecka v posledních letech vyvezl a jaký by se tam v následujících týdnech či měsících mohl exportovat. "Chceme probrat všechny případy na licenční správě, o jaké se jedná produkty a komodity, a vyhodnotit, jak by mohly být použity - nebo třeba i zneužity - v tomto konfliktu," řekl novinářům Havlíček.
Dodal, že ČR může rozhodnutí přehodnotit podle vývoje situace a dalších jednání v EU a v NATO. "Můžeme kdykoliv rozhodnout, že se zas pozastavení ruší," uvedl ministr průmyslu. Podotkl pak ale, že postup v EU by měl být jednotný. Už dřív na twitteru napsal, že Česko má hájit své podnikatelské zájmy. Ještě před schůzkou zopakoval stanovisko premiéra, podle něhož je situace do určité míry důsledkem toho, že Evropská unie nejednala včas.
Vojenská operace má podle Ankary vést k vytvoření bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii. EU turecký zásah odsoudila, vyzvala k jeho ukončení. Čeští politici operaci kritizují, někteří z nich mluví o zradě či porušení mezinárodního práva. Část opozice pak míří svou kritiku i na Babiše. Ten v září plán tureckého prezidenta Recepa Tayypa Erdogana na vznik bezpečnostní zóny při jejich společném setkání v OSN podpořil.
