Brno - Česko už má spočítáno, jakou plochu v zemi zabírají hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny.
Podle unikátního průzkumu sdružení Nesehnutí, jehož výsledky má redakce Aktuálně.cz k dispozici, obsadily nákupní centra během sedmi let plochu velkou jako devět set fotbalových hřišť.
Za stejnou dobu (měřeno od roku 2002) se pro nákupuchtivé občany postavilo 80 858 nových parkovacích míst.
Data ve studii, kterou zaplatily granty z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, zahrnují informace ze 442 velkých prodejen nad 400 metrů čtverečních prodejní plochy (229 diskontů, 89 hypermarketů, 78 nákupních center, 18 supermarketů, 17 hobby marketů a 11 specializovaných velkoprodejen).
Na půdě stojí auta
Výsledky průzkumu potvrdily, že centra zabrala velmi často kvalitní zemědělskou půdu. A výrazně přispěla ke zvýšení dopravy.
"Z celé řady aspektů, které jsou sledovány, vyplývá, že vliv rozšiřování velkoplošných obchodních zařízení na životní prostředí není možné podceňovat," napsal ve svém posudku ke studii Petr Tonev z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Obchodní a nákupní centra už v Česku zabrala 572 hektarů plochy. Podle studie je varující, že většina z obchodů byla postavena na zemědělské půdě (63 procent).
V období 2003-2009 bylo vystavěno celkem šest obřích nákupních areálů na plochách větších než 10 hektarů. Ve všech případech se jednalo o umístění na zelené louce.
To, že se staví především na zemědělské půdě, dlouhodobě kritizují i experti. "Zábor kvalitní zemědělské půdy považuji za závažný problém, ne-li zločin. V minulém režimu stál hektar kvalitní půdy jižně od Brna milion, dnes 100 tisíc korun," řekl František Toman, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity v Brně.
Je to zločin
Přitom větší část půdy určené pro obchodní centra zabrala parkoviště a silnice, pro samotné budovy byla využita jenom třetina plochy.
"Bylo postaveno 378 parkovišť na povrchu, 23 v podzemí a 10 v budovách. V rámci těchto parkovišť vzniklo 80 858 nových parkovacích míst. Největším postaveným parkovištěm bylo povrchové parkoviště o 1 800 stáních (hypermarket Globus v Liberci). Celkem osm parkovišť (šest povrchových, jedno podzemní a jedno v budově) obsahovalo více než 1 000 stání," uvedli ekologové ve studii.
Dalším problémem je doprava, ve většině případů vybudování center vedlo k jejímu zvýšení.
"Jedenáct nejproblematičtějších staveb způsobilo nárůst dopravy na přilehlých komunikacích o více než 50 procent původní intenzity. Více než polovina všech pak vyžaduje nárůsty o 5 - 20 procent," uvedli autoři studie.
Kvůli výstavbě obchodů se také často kácejí stromy. Například v případě hypermarketů došlo ke káceni u 65 procent případů, naopak u supermarketů, které se staví spíše ve městech, se téměř stromy kácet nemusely.
Řeč čísel
Obchodů v Česku stále přibývá. V loňském roce jich přibylo podle údajů společnosti Incoma GfK šestnáct.
Většina těchto nových prodejen zahustila koncentraci v místech, kde už tento typ marketu měli, ale zkrátil se i seznam měst (nad 15 tisíc obyvatel), kde ho dosud neměli.
Poté, co v Ostrově nad Ohří a v dvojměstí Brandýs nad Labem/Stará Boleslav otevřely své hypermarkety Tesco, v Bohumíně Kaufland a v Bílině Interspar, zůstala v Česku jen čtyři větší města bez takto velké samoobsluhy.
Největší z nich je Litvínov s 27 tisíci obyvateli, nejmenší Neratovice s 16,3 tisíce obyvateli.
