Česko a Slovensko válčí. O mozky

Bohumil Kartous
8. 3. 2012 10:39
České vysoké školy opouštějí ročně desetitisíce absolventů. Tisíce z nich přitom mají slovenské občanství
Foto: Petra Burzová

Některé studijní obory na vysokých školách jsou do značné míry československé. S čerstvým českým diplomem se na trh práce dostává nejvíce slovenských ekonomů, lékařů, humanitních vědců a umělců.

Ze souhrnných výsledků přijímacích zkoušek se dá přitom vyvodit, že na české vysoké školy se hlásí spíše nadprůměrní uchazeči. A co je velmi překvapivé: některé soukromé vysoké školy v České republice mají nadpoloviční poměr slovenských uchazečů.

Nejcennější surovina? Mozek

V době, kdy o ekonomickém rozvoji rozhodují zejména inovace, vývoj technologií a jejich aplikace do všech oblastí života je lidský mozek tou nejcennější „surovinou", kterou civilizované země mají. Stejně jako u jiných nezbytně důležitých zdrojů se i o mozky vede válka. Probíhá často zcela mírumilovně a nenese s sebou žádné přímé oběti na životech. Válčí se o budoucnost.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že Česká republika a Slovensko jsou ve válečném stavu: každoročně přijde studovat do ČR několik tisíc slovenských uchazečů, kteří pak zvyšují ekonomický potenciál země, ve které pracují. Není tajemstvím, že řada slovenských absolventů českých škol pak v Čechách zůstává i pracovat.

Slovenské uchazeče nejvíce táhnou ekonomie, medicína, humanitní a umělecké obory Nicméně mezi českými vysokými školami a slovenskými uchazeči nelze rozhodně mluvit o konfliktu, jako spíše o vzájemné náklonnosti. V posledním sledovaném roce (2010/2011) se na české vysoké školy hlásilo téměř osm procent slovenských uchazečů, což je nárůst téměř o procento oproti roku předchozímu. A to i přesto, že v obou zemích klesají stavy populačních ročníků.

Zájem slovenských uchazečů lze přitom dobře ohraničit. Studijní obory všech zaměření (viz. tabulka) mají v Čechách nějaký podíl slovenských studentů. Zdaleka největší zájem je ale patrný o ekonomické obory, které pojímají vůbec největší kvantum slovenských studentů, a dále pak o studium medicíny, humanitních věd, kulturně a umělecky orientovaných studijních oborů.

Brno vede

Poměr slovenských uchazečů na některých veřejných vysokých školách v ČR je překvapivě vysoký, například Lékařská fakulta Masarykovy univerzity (MU) v Brně zaznamenala v roce 201/2011 téměř čtvrtinu uchazečů ze Slovenska. Pomyslný žebříček vede Fakulta informatiky MU v Brně, která v témže roce přijala 31 % přihlášek od uchazečů ze Slovenska.

Výběr slovenských uchazečů má jistý regionální charakter. Nejvíce slovenských přihlášek posbírají fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno se tak stává městem s největší slovenskou studentskou komunitou v ČR. Mezi oblíbená studijní města pak patří ještě Olomouc a Praha, méně už Ostrava, Zlín či Opava.

Překvapivě hodně Slováků míří na české soukromé školy

Zajímavým zjištěním, které přináší statistické údaje o počtu studentů, je poměr slovenských studentů na některých českých vysokých školách se soukromým statutem. V těchto případech pravděpodobně nehraje roli finanční dostupnost studia či jeho kvalita, ale prostý fakt, že tyto vysoké školy založily své pobočky na Slovensku, případně někde poblíž česko-slovenských hranic. Byť studium v tomto případě není zdarma, relativní dostupnost formálního dokladu o studiu na vysoké školy řadu slovenských uchazečů láká.

Z výsledků Národních srovnávacích zkoušek, které pořádá společnost Scio a podle nichž přijímá řada českých, ale už i slovenských VŠ, je možné vyvodit i srovnání kvalit uchazečů. Zatímco v nejpožadovanějším testu Obecné studijní předpoklady dosahují slovenští uchazeči relativně shodného průměrného výsledku, v matematice předstihnou své české konkurenty významným způsobem. Tento fakt je nejspíše způsoben tím, že se na české vysoké školy hlásí spíše lepší uchazeči a že jejich počet je, oproti těm českým, nižší, což jejich průměrným výsledkům prospívá.

Z hlediska úspěšnosti přijetí zaostávají Slováci za Čechy o zanedbatelné procento. I zde se á poukázat na příčinu: slovenští uchazeči si na české VŠ podávají průměrně méně přihlášek než ti čeští. Jejich výběr se také více zaměřuje na prestižní vysoké školy, u nichž je pravděpodobnost přijetí nižší.

Autor pracuje ve společnosti Scio, která je členem AEA-E (Association for Educational Assessment Europe)

 

Právě se děje

Další zprávy