Spokojenost s životem celkově získala mezi lidmi hodnocení 7,13. Nula přitom znamená "zcela nespokojen", naopak desítka je "zcela spokojen". V červnu bylo hodnocení života celkově 7,38, v květnu 7,33. Nejvyšší míru spokojenosti vyjadřují lidé starší 65 let, naopak nejhůře svůj život hodnotí mladí lidé ve věku 18 až 24 let. Spokojenost také roste s dosaženým vzděláním.

Od posledního průzkumu pak nejvíce klesla spokojenost s duchovním a náboženským životem. V červnu získala hodnocení 7,32, v prosinci 6,79. Snížil se také pocit bezpečí, stále ale zůstává nad hranicí sedmi bodů.

"O vysoké míře celkové spokojenosti se životem mezi českou veřejností svědčí i to, že téměř polovina dotázaných uvedla ve čtyřech a více z dílčích osmi aspektů vysokou mírou spokojenosti (8 až 10 bodů), přibližně třetina v jednom až třech aspektech a jen pětina dotázaných takové hodnocení spokojenosti vůbec nepoužila," uvedli statistici. Naopak nízkou míru spokojenosti, tedy nula až tři body, v hodnocení vůbec nevyužilo zhruba 70 procent Čechů.

Průzkum se uskutečnil od 20. listopadu do 8. prosince, zúčastnilo se ho 1024 lidí.