Praha - Akademie věd ČR (AVČR) sestavila seznam rostlin a živočichů, kteří v Česku vytlačují původní druhy. Agresivní a nekontrolovatelně se šířící druhy rozdělila do tří kategorií.
Černý seznam obsahuje druhy, které významně ovlivňují životní prostředí. Šedý pak zahrnuje ty, které mají na přírodu menší vliv, nikoliv však zanedbatelný, a které má smysl omezit. Poslední takzvaný varovný seznam obsahuje druhy, které mohou způsobit velké škody, ale na území ČR ještě rozšířeny nejsou, nebo jen zčásti.
V černém seznamu je nyní 78 rostlin a 39 živočichů, v šedém seznamu 47 rostlin a 16 živočichů. Na černé "listině" se ocitl například bolševník velkolepý, norek americký, mýval severní, řepa obecná cukrovka, borovice vejmutovka nebo nutrie říční. V šedém seznamu je například rak bahenní, krab říční, kamzík horský, potkan nebo krysaobecná.
"Předložené seznamy nejsou a nemohou být ze své podstaty konečné, protože invaze jsou velmi dynamickým procesem. Seznamy proto odrážejí současný stav a bude třeba je podle potřeby v budoucnosti doplňovat a upravovat," uvedl Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.
Přenašeči nemocí
Invazní druhy, které jsou do přírody zavlečeny člověkem, způsobují podle vědců mnoho problémů environmentálních i socio-ekonomických. Snižují biodiverzitu, produkují alergenní pyl, nebo přenášejí choroby člověkem chovaných zvířat a pěstovaných rostlin.
Ne všechny zavlečené druhy ale negativně ovlivňují prostředí a vnímání jejich škodlivosti se liší podle toho, koho se problém týká, zda ochranářů, lesníků, rybářů nebo zemědělců. Proto je podle vědců nutné rozdělovat nepůvodní druhy na ty, které neškodí, škodí občas nebo jen lokálně, a na ty, jejichž přítomnost je nežádoucí vždy a všude.
Některé invazivní druhy se dovážejí záměrně, například pro okrasné účely nebo zájmový chov, jiné se dostávají do EU jako "černí pasažéři" například s jiným zbožím. Příkladem jsou bolševník nebo plzák španělský.
Evropská agentura pro životní prostředí již v Evropě dříve napočítala přes 10 tisíc druhů, které představují nebezpečí jak pro druhovou různorodost, tak pro lidské zdraví. Celkové hospodářské škody způsobované invazními nepůvodními druhy vyčíslila agentura na 12 miliard eur ročně, tedy asi 330 miliard korun. Přísnější pravidla a zavedení rychlého systému varování kvůli invazním druhům žádal i Evropský parlament.
