Zmocněnec dívky, která v médiích vystupuje s pozměněným jménem Anička, chce do konce března podat ústavní stížnost. Rozsudek vzbudil kritiku a protesty.
Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění, za výrobu dětské pornografie a za zneužití dítěte k výrobě pornografie. Otčím si dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Rozhodl tak, že původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
"V postupu trestního soudu byly v kauze 'Anička' shledány závažné vady v dokazování, a to v otázce vyhodnocení údajné iniciace sexuálního kontaktu ze strany poškozené, vyhodnocení stran následků trestné činnosti, zhodnocení rodinných a majetkových poměrů a osoby obviněného a rovněž ve vztahu k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem," sdělilo nyní ministerstvo.
"Dále bylo zjištěno, že mohlo dojít i k porušení mezinárodněprávních závazků státu v oblasti ochrany základních lidských práv ve vztahu k poškozené 'Aničce' ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva," doplnil úřad.
Mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková potvrdila, že soud dnes stížnost obdržel. Nyní vyčká na spis. Kdy padne rozhodnutí, nelze předjímat.
Zmocněnec dívky Marcel Jurčaga sdělil serveru Seznam Zprávy, že jeho klientka stížnost ministra spravedlnosti uvítala. Nyní advokát chystá ústavní stížnost, i když v podobných případech podle něj Ústavní soud většinou nevyhoví. "Není to úplně bez šance. Je to neprošlapaná cesta. Úskalí spočívá primárně v tom, že Ústavní soud se v podstatě staví rezervovaně k tomu, aby zasahoval do potrestání pachatele v jeho neprospěch," uvedl.
Spoléhá nicméně na dvě nedávná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, z nichž podle něj vyplývá, že se v případě této trestné činnosti nemají ukládat symbolické tresty. "Podmínka je symbolickým trestem. Pokud nedojde k uložení adekvátního trestu, tak se jen prohlubuje újma na straně obětí, a to i za přispění státu," dodal Jurčaga.
Ministr Blažek stížnost nechce detailně komentovat ani zveřejnit v plném znění. "Předně se jedná o případ, v němž je prvotním zájmech ochrana citlivých údajů, jejichž zveřejnění by mohlo přinést negativní důsledky zejména pro oběť trestné činnosti. A jako ministr a politik nechci v této věci osobně vystupovat v médiích, neboť by to mohlo na část veřejnosti zapůsobit tak, že jsem stížnost podal proto, abych se tím mohl prezentovat v médiích," uvedl Blažek. Stížnost má podle něj 27 stran a "potenciál pozitivním způsobem ovlivnit rozhodování trestních soudů do budoucna, a to bez ohledu na výsledek".
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že "prvotní impulz k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené".
Rozsudek vzbudil kritiku. Média informovala o tom, že se oběť po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v únoru informoval, že ve věci nepodá dovolání, protože mu zákonné podmínky neumožňují rozsudek napadnout. Oproti ministrově stížnosti pro porušení zákona, která může vést pouze k akademickému výroku Nejvyššího soudu, by dovolání mohlo dosáhnout zrušení rozsudku a nového projednání věci.
