Praha - Zatímco před třiceti lety ulovili myslivci jen okolo 82 tisíc divočáků, předloni už to bylo více než 144 tisíc. Přesto se nedaří stoupající počty černé zvěře zastavit. A škody, které způsobují zejména na polích, jsou milionové.
Podle oficiálních statistik ministerstva zemědělství žilo na jaře 2006 v české přírodě na 48 tisíc divokých prasat, o čtyři roky později 60,5 tisíce. Ve skutečnosti ovšem může být černé zvěře podstatně víc.
Ministr Petr Bendl teď vyhlásil přemnožené lesní zvěři boj. Chce zredukovat počty nejen divokých prasat, ale i muflonů, jelenů či daňků.
"Hlavním důvodem je stoupající negativní vliv přemnožené zvěře, který dopadá jak na zemědělce poškozováním jejich úrody, tak zejména na vlastníky lesů, v nichž škody z přemnožené zvěře snižují hodnotu jejich majetku. To se týká i majetku státu ve státním podniku Lesy ČR," řekl Aktuálně.cz Bendl.
Kanci se skrývají v polích
Podle jednatele Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslava Kostečky si ovšem do značné míry mohou za současné problémy s divočáky zemědělci sami.
"Je to tím, jaké podmínky jim člověk vytvořil," řekl Aktuálně.cz Kostečka, podle něhož se divočáci stahují do rozlehlých polí s řepkou, pšenicí a kukuřicí.
"Nedají se tam lovit. Odpočívají tam, žerou a rozmnožují se. Být na jejich místě, dělám to samé," poznamenal Kostečka. Dodal, že černou zvěř není možné lovit zhruba dvě třetiny roku. Bachyně přitom mnohdy vrhne mláďata i dvakrát do roka, což se dříve vůbec nestávalo.
Rozdělte pole jako v Rakousku
"Pokud se nezmění systém hospodaření na polích a v lesích, není možné stavy černé zvěře snížit," tvrdí Kostečka. Podle něho je zapotřebí především snížit plochu jednotlivých polí, jako je tomu v Rakousku, kde je omezená šířka jedné plodiny 100 metrů.
"Zvěř pak musí vyjít ven a je možné ji odlovit," vysvětlil Kostečka. Kvůli velkoplošnému zemědělskému hospodaření mají problémy s přemnoženými divočáky třeba i v Německu nebo Francii, kde se jejich počty také nedaří snížit ani přes rekordní úlovky.
Která prasata střílet
Podle Jaromíra Bláhy z ekologického Hnutí Duha, který se ochraně lesů věnuje dlouhodobě, jsou velké lány jen jednou z příčin, proč jsou divočáci v české přírodě přemnožení.
"Je samozřejmě nutné dokončit pozemkové úpravy, které se strašně vlečou, aby se pole vrátila jejich vlastníkům a rozčlenila se," řekl Aktuálně.cz Bláha.
Podle Bláhy by pomohlo i snížit rozlohy honiteb nebo lepší "práce" myslivců. Bláha tvrdí, že myslivci mnohdy odstřelí nejsilnějšího kance v tlupě, čímž se do reprodukce dostávají i menší kusy.
Ministerstvo zemědělství, které v roce 2010 začalo dotovat nákup pastí na divočáky, uvedlo, že se myslivci snaží lovit i mladší prasata.
"Na výši lovu se kladně projevila pokračující kampaň ministerstva i odpovědný přístup uživatelů honiteb, kteří se snaží o redukci stavů především odlovem selat a lončáků," uvedlo ministerstvo v poslední Zprávě o stavu lesa a lesního hospodářství.