Praha - Ústav pro studium totalitních režimů nesouhlasí s obviňováním, že jejich bádání není seriózní, a ukázal další dokument, který má spisovatele Milana Kunderu usvědčit z udání protikomunistického odbojáře Miroslava Dvořáčka.
Jedná se o osobní list příslušníka SNB, který psal záznam o celém případu, píše server ČT24. "Dokumenty se našly v archivu bezpečnostních složek ve spise Miroslava Dvořáčka a jsou originálně podepsané policistou, který v tu dobu sloužil," řekl tiskový mluvčí ústavu Jiří Reichl.
"Ukazuje, že pan Rosický je skutečně osoba, která byla zaměstnancem národní bezpečnosti a skutečně pracovala na obvodním velitelství," potvrdil podle serveru Rosického identitu badatel Vojtěch Ripka.
Nicméně v Rádiu Impuls připustil, že důkazy proti spisovateli nejsou absolutní, dokud se nepodaří získat pamětníky - "a to se bohužel podařit nemůže". Podle něj chybí například policejní protokol.
Archiv bezpečnostních složek, který je ústavu podřízen, zároveň vyloučil, že dokument, z něhož vycházejí informace o údajném udání, by mohl být podvrh. Nehodlá se ale vyjadřovat k hodnověrnosti a interpretaci údajů.
Klíčový by ještě mohl být soudní spis z líčení s Dvořáčkem, který se má nacházet v Národním archivu. Zatím si ho ale nikdo nevyžádal, řadu dokladů navíc zničily povodně v roce 2002, dodává ČT 24.
Kundera nadále trvá na své nevině a kauzu označuje za "atentát na autora", který byl vyvolán okamžiku se startem knižního veletrhu ve Frankfurtu. S tím druhým nesouhlasí větší část kulturní veřejnosti, jinak je ale spíše na jeho straně. Vyslovuje mu podporu stejně jako jeho přátelé a pochybuje o pravosti dokumentů.
Jsem zaskočen
Kunderu nařčení přimělo k tomu, aby po mnoha letech mediálního mlčení promluvil se sdělovacími prostředky. Agentuře ČTK telefonicky sdělil, že v 50. letech nikoho neudal. Údaje, které vydal Ústav pro studium totalitních režimů, pak označil za lživé.
"Jsem úplně zaskočen něčím, co jsem nečekal, o čem jsem ještě včera nevěděl a co se nestalo. Toho člověka jsem vůbec neznal," sdělil Kundera ČTK. Jak vznikl spis poukazující na jeho udání, Kundera netuší.
Agent skončil v lágru
Případ Kunderova údajného udavačství rozvířil týdeník Respekt, který ve svém pondělním vydání přinesl informaci, že tehdejší student FAMU Milan Kundera nahlásil na policii agenta Miroslava Dvořáčka.
Agenta vyslaného z Německa pak bezpečnost zadržela a soud jej poslal na 22 let do komunistických lágrů. Původně mu dokonce hrozil trest smrti.
Nově zveřejněné skutečnosti, které dnes předal médiím Ústav pro studium totalitních režimů, velmi podrobně popisují Dvořáčkovy aktivity na československém území. Do Čech se přesouval z Německa, kam v roce 1948 emigroval.
Jeho úkolem, který dostal od svého nadřízeného, generála Františka Moravce, bylo kontaktovat v Praze ředitele Chemapolu, inženýra Václavíka, získat ho pro poskytování informací z oboru chemického průmyslu a domluvit s ním způsob předávání zpráv.
Při druhém pokusu o navázání kontaktu s Václavíkem ale doplatil na to, že si uschoval kufr na koleji Kolonka u své kamarádky Ivy Militké.
Studentka se svěřila svému známému, studentu Miroslavu Dlaskovi. Ten o pobytu Dvořáčka pak údajně řekl Kunderovi, který měl podle tvrzení Respektu o "pohybu podezřelé osoby" neprodleně informovat komunistickou policii.
Když se Dvořáček večer vracel na kolej pro své zavadlo, čekala už na něj bezpečnost.
Hlavní podezřelý? Kamarádka
Agent sice nedostal trest smrti, jak požadoval prokurátor, ale 22 let těžkého žaláře, pokutu 10 tisíc korun, byl zbaven občanských práv na deset let a propadl mu veškerý majetek.
Dvořáček po nastoupení trestu prošel několika věznicemi a roku 1952 se dostal do jednoho z nejtvrdších táborů Vojna u Příbrami, kde vězni pracovali v otřesných podmínkách. Na svobodu se dostal až téměř po čtrnácti letech na konci roku 1963.
O pět let později emigroval do Švédska, kde žije dodnes. Vždy se domníval, že ho policii udala kamarádka Militká.
Manželka Miroslava Dlaska, která Dvořáčka ukrývala, ale badatelům řekla, že až na sklonku života jí muž prozradil jméno Kundery - jako jediného člověka, kterému se o úkrytu západního agenta tehdy svěřil.
