Praha - Premiér v demisi a předseda hnutí ANO Andrej Babiš kritizuje ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera (za ANO) za to, že nekonzultoval s vládou svá jednání o úpravě memoranda k těžbě lithia. Hüner ve čtvrtek po schůzce s těžaři sdělil, že Česko uzavře s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) do týdne dodatek k dohodě, kterou s nimi uzavřel loni na podzim jeho předchůdce. Babiš řekl České televizi, že Hünerovi dal za úkol předložit vládě analýzu, že je memorandum neplatné. Navíc podle premiéra Hüner o tématu špatně komunikoval.
Memorandum o lithiu bude podle Babiše ve středu řešit vláda. Ministerstvo průmyslu zatím záležitost nekomentovalo, a to ani po Babišově kritice. Babišova vláda v polovině ledna nezískala důvěru sněmovny a minulý týden přijal její demisi prezident Miloš Zeman.
"On (Hüner) má možná nějaký dobrý úmysl, že nějakou formou to chce zrušit, ale úkol byl, že má informovat vládu. Pokud já se to dozvídám z médií a ještě to nešťastně komunikoval, tak to není dobře," řekl v úterý Babiš. "Měl za úkol ode mě, přinést na vládu analýzu, že to memorandum je neplatné. Pro mě není platné, bylo uzavřeno za podivných okolností," doplnil premiér v České televizi.
Ministra se chce ve středu zeptat, proč svůj úkol informovat vládu po právní analýze nesplnil. "Protože já jsem přesvědčen, že to memorandum nemá logiku a nemůže být platné, když se odvolává na ochranu investic mezi Austrálií a Českou republikou, a ta firma sedí někde na Britských Panenských ostrovech. A musím o tom s panem ministrem mluvit," uvedl.
EMH v lednu oznámila, že poskytla českým úřadům právní analýzu dokládající, že je australským podnikatelským subjektem. Podíl australských akcionářů na kapitálu společnosti podle ní činí více než 82 procent. Generální ředitel EMH Keith Coughlan už v říjnu řekl, že EMH je společností se sídlem v australském Perthu. Jedním z největších českých akcionářů je investiční skupina Arca Capital, kterou spoluvlastní slovenský podnikatel Pavol Krúpa.
Hüner se s těžaři sešel ve čtvrtek, kdy Babiš byl na zahraniční cestě v Davosu. O obsahu dodatku, jak ho domluvil, podle něj ještě není možné mluvit. Variant kapitálových účastí je podle něj několik, nevyloučil ani účast státní firmy Diamo. Podle analytiků by měl být dodatek formulován tak, aby na těžbě lithia vydělala česká ekonomika. Zástupci těžařů čtvrteční jednání po jeho skončení nekomentovali.
Možná těžba lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými sněmovními volbami. Memorandum o porozumění, které s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), se stalo terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. V týdnu před volbami se kvůli němu sešla mimořádně sněmovna. Čtvrteční jednání bylo první, které Hüner od loňských voleb do sněmovny s těžaři vedl.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
