Praha - Rada vysokých škol odmítla zavedení školného. V zemích, kde bylo uplatněno, podle nich poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují.

Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání. Na čtvrtečním mimořádném zasedání rada také kritizovala chystanou novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle níž by prý školy byly ve svém hospodaření podřízeny ministerstvu financí.

Se školným se počítá v koaliční smlouvě, mělo by být zavedeno od roku 2013. "Absolventi nejsou schopni půjčky splácet," upozornil na zkušenosti ze zahraničí předseda Studentské komory RVŠ Miroslav Jašurek.

V zemích, kde bylo školné zavedeno, se prý navíc podle průzkumu OECD nezvýšila kvalita škol, ty se naopak mnohem více než na vzdělávání soustředí na získávání peněz od studentů. Akademikům také vadí, že jim ministerstvo školství zatím nepředložilo analýzu ohledně dopadů školného.

Podle náměstka ministra pro vysoké školy Ivana Wilhelma si ale takovou analýzu právě nechávají zpracovat, první výsledky představí v říjnu.

Pravděpodobně do konce října by pak měla vláda dostat na stůl návrh zákona o vysokých školách, připravuje se i zákon o finanční pomoci studentům.

Školné by bylo do 10 tisíc za semestr

Maximální výše školného by měla být podle vlády 10 000 korun za semestr. Počítá se mimo jiné se systémem půjček a grantů na studium. Ministr školství Josef Dobeš (VV) ovšem na loňské ideové konferenci nejmenší vládní strany prosadil usnesení, podle kterého by VV měly jednat v koalici o odkladu spuštění školného o rok, tedy do dalšího volebního období.

Vedle školného mají ale akademici k chystanému návrhu i další výhrady, nelíbí se jim třeba novinky ohledně akreditací vysokých škol nebo zavedení funkčních míst docentů a profesorů. Zástupci RVŠ také uvedli, že návrh je zatím velmi obecný, větší spory se tak možná objeví při přípravě paragrafovaného znění zákona.

Rada se také ohradila proti pozměňovacímu návrhu k novele zákona o rozpočtových pravidlech, podle kterého by byly peníze vysokých škol podřízeny režimu státní pokladny. Pozměňovací návrh prý likviduje samosprávu vysokých škol, proto doporučili jeho zamítnutí.

"Tato změna by mimo jiné znemožnila těmto institucím (školám) převádět tyto prostředky na své bankovní účty, musely by být vedeny výhradně u České národní banky a ministerstvo financí by získalo oprávnění jednak k jejich krátkodobému ukládání nebo investování na finančním trhu a jednak by mohlo bez jakéhokoliv přesnějšího zákonného vymezení přímo stanovovat termíny a rozsah platebního režimu na účtech v ČNB," varovali zástupci škol.