V neděli dopoledne po bohoslužbě s papežským nunciem Giuseppe Leanzou a s kardinálem Miloslavem Vlkem jsem obdržel zprávu o úmrtí prezidenta Václava Havla.

Zemřel muž, kterému náš národ vděčí za návrat suverenity a svobody v naší vlasti. Zemřel člověk, který žil pro tuto zemi a její demokratický rozvoj. Rovněž tak vděčíme jeho postoji za to, že nikdo nemusí mít pocit, že za návrat svobody a demokracie zaplatil tento národ násilím, proléváním krve a nastolením pomsty. Zemřel ten, který věděl, co je ztráta svobody, popírání důstojnosti člověka, co je útlak a vězení. Jsem přesvědčen, že všichni, napříč celou společností bez ohledu na politické, či náboženské přesvědčení jsme povinni mu vzdát čest a dík.

Činím toto prohlášení jménem České biskupské konference, jménem církve, do jejíhož společenství křtem i svátostí biřmování a přijetím Eucharistie zesnulý patřil a která mu je také vděčna za možnost života ve svobodě a za obnovu celocírkevního života. Myslím, že má slova v duchu ekumeny mají svou váhu pro všechny, kdo se odvolávají na Ježíše Krista.

Tato slova patří mému příteli, spoluvězni. S ním podle mého soudu se končí jedna z nejkrásnějších etap mého života, ve které Václav a jeho statečné postoje se staly neodmyslitelnou součástí. Věřím, že tato etapa neskončila. Při našem posledním hovoru při přípravě novoročního televizního programu jsme hovořili o vizích do budoucna. Uslyšíme je na Nový rok, který se nám tak stal "bezčasím". Věřím, že teď přišel k němu na závěr adventu Ten, o kterém jsme spolu tolik hovořili. Platí slova našeho posledního setkání: "Není mi dobře, ale my víme, že On JE." ? Díky, Václave!

A já vím, že mu přišel v ústrety. Po všech námahách, strastech a bolestech, odpočiň si v pokoji, který Ten, který Je, Ti jej přichystal.

Requiem aeternam dona ei Domine.

K jeho památce nechť se dnes rozezní všechny zvony všech kostelů a kaplí v naší zemi v 18:00 hodin.

V Praze, o čtvrté neděli adventní, 18. prosince 2011

Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský