Zahraničí - Ruský prezident Vladimir Putin se posledních několik měsíců těší v zemi maximální důvěře. Podle posledních sociologických průzkumů hlavu ruského státu podporuje 86 procent Rusů.
Pán Kremlu se po 15 letech může cítit jako novodobý car. Který však také může "carsky" skončit.
Před neslavným osudem posledního panovníka ruské říše Mikuláše II. Putina nejnověji varuje ruský radikálně konzervativní ideolog Alexandr Dugin. Ten se od druhé poloviny 90. let těší popularitě zejména mezi kremelskými jestřáby.
"Lid podporoval cara v roce 1917. A to bylo správné. Ale jak to všechno skončilo, když car nedělal nutné a správné kroky k záchraně vlasti?" píše Dugin v článku Geopolitika Novoruska – jak zachránit Putina. "Samozřejmě, on věci vidí lépe než lid," dodává s tím, že i poslední ruský car to možná tak vnímal, když v Jekatěrinburgu čekal na popravu.
Místo Novoruska palácový převrat
Podle prominentního ideologa si ruský prezident může převrat "vykoledovat" za své - příliš mírné - angažmá na východě Ukrajiny.
Pokud by Putin poslal ruskou armádu do samozvaných separatistických republik a s pomocí tanků založil takzvané Novorusko, které by se mělo rozprostírat od Oděsy po Luhansk, stal by se jednoznačným vítězem. Nerozhodnost se ale prý může stát pro Putina začátkem jeho konce.
Putina mohou od moci odstranit frustrovaní patrioti nebo může dojít ke státnímu převratu.
"Za takové situace vůbec nelze vyloučit palácový převrat a vraždu Putina. Šestá kolona se k němu dostala příliš blízko, jeho pravá garda, jeho stoupenci z lidu jsou příliš daleko - vyhnáni, odstraněni, očerněni v jeho očích. To není nic osobního, takové jsou ruské dějiny," filozofuje Dugin.
Našeptávači a zrádci
Dugin za Putinovou "váhavou politikou" vůči proruským separatistům vidí pikle méně válečně naladěné části kremelské elity. Ta má údajně ruského prezidenta brzdit v tom, aby "zabral do čtrnácti dnů Kyjev“ (jak dříve údajně sdělil šéfu Evropské komise Barrosovi).
"Působí uvnitř Putinova systému, jako sabotéři, stoupenci měkké politiky. Oni navrhují usmíření se Západem, vyhnout se konfliktu s ním. Oni tvrdí, že nám Západ neodpustí založení Novoruska," tvrdí Dugin.
Mezi zrádce z šesté kolony konzervativní ideolog řadí osoby z okolí předsedy vlády Dmitrije Medveděva a také kdysi vlivného kremelského úředníka Vladislava Surkova, který od příchodu Putina k moci ovládal bezmála deset let ruskou domácí politickou scénu.
Malý Rasputin
Prošedivělý filozof s dlouhým plnovousem je nezřídka západními médii označován za šedou eminenci kremelského režimu. Duginova hvězda coby ideologa nové vlny takzvaného ruského euroasijství – konzervativní ideologie vycházející z ruského nacionalismu a imperialismu – začala v Rusku zářit v druhé polovině 90. let.
Tehdy se Moskva postupně začala odvracet od těsného partnerství se Západem a Duginovy myšlenky o výjimečné, až sakrální roli Ruska imponovaly nemalé části ruského establishmentu.
Dugin se v roce 1998 stal oficiálním poradcem předsedy Státní dumy Gennadije Seleznjova. Současně se díky šéfu ruských liberálních demokratů Vladimiru Žirinovskému stal předsedou Centra geopolitických expertíz - poradního orgánu při Radě pro národní bezpečnost dolní komory ruského parlamentu.
Členem poradní rady předsedy Státní dumy je Dugin stále...
Od konce 90. let rovněž přednáší v ruském generálním štábu. Duginova kniha Základy geopolitiky se stává povinnou literaturou ruské diplomatické akademie.
Dugin v novém tisíciletí zakládá Mezinárodní euroasijské hnutí, které má pobočky ve 47 zemích, a dále prohlubuje své vazby s Kremlem. Aktivně spolupracuje s prokremelskou nacionalistickou stranou Rodina a s jejími prominenty. Udržuje těsné vztahy například se současným vicepremiérem Dmitrijem Rogozinem a Putinovým poradcem pro postsovětskou integraci Sergejem Glazjevem, kteří stáli u zrodu partaje.
Inspiraci Duginovou ideologií lze vysledovat i v připojení Krymu k Rusku.
Jiří Just
