Analýza – Přinejmenším před týdnem rozhodli voliči na venkově o vítězi v německých volbách. Tuto neděli změnili poměr sil ve Spolkové radě Rakouska. Jsou za čtyři týdny na řadě i Češi?
Dvě třetiny pro Merkelovou
Němci rozhodují o svém parlamentu v 598 obvodech. Nejlepší výsledek, 66,3 procenta, získala CDU Angely Merkelové už tradičně ve venkovském kraji Cloppenburg – Vechta v severozápadním cípu spolkové země Dolní Sasko. Tradiční katolická enkláva s největší porodností v celé Spolkové republice Německo opět překonala i bavorský venkov.
CSU, bavorská odnož CDU, získala víc než šedesát procent v osmi volebních obvodech, především v odlehlé oblasti na jihovýchodě sevřené rakouskými a českými hranicemi. Přes polovinu hlasů ale CDU inkasovala také na venkově dalších spolkových zemí včetně východoněmeckého Saska, kde hlasovala pro Angelu Merkelovou víc než polovina voličů v Krušných horách a Saském Švýcarsku.
Vesnice a maloměsta tak rozhodly o největším triumfu křesťanských demokratů od sjednocení Německa, zatímco metropole zůstaly stranou. Hranici šedesáti procent se přiblížila jen třistatisícová města, bavorský Ingolstadt a vestfálský Bergisch Gladbach s Paderbornem. V žádném z velkoměst se CDU nedostala přes polovinu a někde nezískala ani třetinu voličů.
Porážka berlínských kaváren
Kdyby bylo jen na voličích v Berlíně, Hamburku, Brémách, Kolíně a dalších velkoměstech Porýní i Porúří, Německo by mělo kancléře ze sociálnědemokratické SPD. Nejde přitom jen o to, že tam SPD volby vyhrála, ve velkoměstských obvodech jí od minulých voleb přibylo víc hlasů než křesťanským demokratům.
Zisky CDU nedosáhly třiceti procent v nejproblematičtějších městech Porúří Gelsenkirchenu a Duisburgu. Horší už to bylo jen v centrech severoněmeckých přístavů Hamburku a Brémách a především ve východní části Berlína.
V bývalém východním Berlíně totiž nemá CDU jediného velkého soupeře v sociálních demokratech. Čtvrti panelových sídlišť, jako jsou Marzahn, Hellersdorf a Lichtenberg, jsou totiž posledními výspami, kde nejvíc hlasů dodnes inkasují postkomunisté ze strany Die Linke.
Centrální čtvrť Mitte i přilehlé obvody Friedrichshain a Prenzlauer Berg se zase staly centrem alternativní kultury celého Německa a CDU zde prohrává nejen s SPD a Die Linke, ale také s alternativní stranou Zelených. Ve Friedrichshainu se musela spokojit jen s 13,7 procenta.
Zmíněné kavárenské čtvrti však nezmění německý trend, který se prosadil hned za hranicemi Berlína v Braniborsku. Ještě před čtyřmi lety se zde musela Merkelová spokojit s hubeným ziskem těsně nad dvaceti procenty, tentokrát překročil třetinu.
Hlas štýrské vesnice
Pravidlo, že pro nové volební zisky musejí strany cestovat na venkov, se potvrdilo i v neděli v Rakousku.
Tamní volby neměly jednoznačného vítěze. S mírnými ztrátami obhájila velká koalice sociálnědemokratické SPÖ a lidovců z ÖVP, jedinou významnější změnu mají na svědomí Svobodní z radikálně pravicové FPÖ. Získali navíc čtyři procenta, a překročili tak dvacetiprocentní hranici.
K neočekávanému zlepšení stačilo Svobodným při nižší volební účasti navýšit proti volbám v roce 2008 zisk o 26 tisíc hlasů. Dodala je spolková země Štýrsko s 1,2 milionu obyvatel, kde vyrostl počet voličů SPÖ ze 130 na 159 tisíc. Zemské hlavní město, čtvrtmilionový Štýrský Hradec, přitom hrálo jen podružnou úlohu, když přidalo FPÖ jen tři tisíce hlasů.
Většinu nových hlasů, celkem patnáct tisíc, zajistily pouhé čtyři okresy na jih od hlavního města, konkrétně Štýrský Hradec-okolí, Leibnitz, Voitsberg a Südosteiermark.
Rakouské noviny připisují nečekaný úspěch Svobodných ve Štýrsku, a tím i v celém Rakousku, chybné politice štýrské vlády. Tamní koalice sociálních demokratů a lidovců nutí malé obce ke slučování do větších celků, venkovští voliči tedy zvolili třetí možnost.
Petr Holub
