V ruinách bývalé Poldi vznikla laboratoř na domy budoucnosti

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
22. 5. 2014 20:57
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov v areálu bývalé Poldovky postavilo a vybavilo za bezmála tři čtvrtě miliardy pražské ČVUT.
Foto: Tomáš Kunc

Věda - Kousek od Buštěhradu už pár dní pravidelně vychází a zapadá slunce, aniž by si toho ale kdokoli všiml. Je totiž ukryté ve speciální garáži. Nikdo se pod ním neopaluje – testují se tam solární kolektory a fotovoltaické panely.

Přístroj za sedmadvacet milionů korun je součástí jednoho z nejnadějnějších projektů tuzemské vědy – Univerzitního centra energeticky efektivních budov, které v areálu bývalé Poldovky postavilo a vybavilo za bezmála tři čtvrtě miliardy pražské ČVUT.

„Takových umělých sluncí je ve světě jen asi dvanáct. Nám slouží jak ke komerčnímu testování, které si u nás objednávají firmy, tak k vlastnímu vývoji,“ popisuje ředitel centra Lukáš Ferkl složitou soustavu osmi lamp.

Ukazuje přitom na černé lyžařské brýle a overal, bez kterých se v místnosti „ve dne“ nedá pracovat. Jinak by se ten, kdo výrobek německé společnosti PSE AG obsluhuje, spálil.

Solární aparát je zatím jediným už fungujícím (a vydělávajícím) hi–tech vybavením centra. „Přístroje jsou na cestě, nějakou dobu také potrvá jejich instalace. Třeba elektronový mikroskop se bude nastavovat několik měsíců. Do konce roku bychom to chtěli mít kompletní,“ doplňuje čtyřiatřicetiletý docent elektrotechniky.

Byznysový úspěch

Myšlenka na vytvoření centra vznikla kolem roku 2007. Cílem bylo mít pracoviště, které se bude zabývat aplikovaným výzkumem i komerčními zakázkami.

A které bude dost prostorné na to, aby se v něm dal experimentálně postavit třeba kus mostu nebo také celý dům. Původně se hledala parcela v Kladně, nakonec i kvůli dotacím z EU zvítězil brownfield vedle továrny Třineckých železáren u Kladna.

Celý objekt je mimořádně konstrukčně složitý – v případě výpadku je energeticky soběstačný, má dvě plynové mikroturbíny, akumulátor, kde se sbírá nahromaděná energie, jedna jeho část je dřevostavba a jiná zase tuhý, do hloubky zasahující betonový celek, v němž se budou testovat zvukové vlastnosti třeba nových tvárnic.

„Roční obrat máme plánovaný na šedesát milionů, ale rádi bychom se dostali na sto. Až čtvrtina by měla plynout ze spolupráce s firmami,“ vysvětluje Ferkl.

Dřevěná konstrukce, která ční nad krajinou, je největší dřevostavbou v Česku. „Chtěli jsme ukázat, že to jde. Že výrobní haly nemusí být jen z panelů a železobetonu,“ rozhlíží se po deset metrů vysoké a padesát metrů dlouhé „laboratoři“ Antonín Lupíšek, který se věnuje propojování architektury a životního prostředí.

Výsledky své práce bude jeho tým (stejně jako další týmy) nabízet k licencování výrobním firmám. Právě Lupíšek s kolegy vyvinul nový druh obvodových panelů na bázi dřeva, za který už dostal několik odborných cen a mezi stavaři je o ně velký zájem.

Dalším aspirantem na komerční využití je systém, který řídí nakládání s energiemi ve velkých budovách. Zjednodušeně řečeno: získává data z meteorologické předpovědi, ty kombinuje s údaji o tom, kdy bude v domě kolik lidí a co budou dělat, a tomu pak přizpůsobuje vytápění. „Už jsme to instalovali třeba v kampusu ČVUT a úspory jsou v desítkách procent,“ říká Lukáš Ferkl.

Do budoucna hodlá podporovat to, co v Česku zatím moc nejde – vznik a zakládání takzvaných spin-off firem, které by podobné výsledky samy uváděly na trh. Jak podotýká Ferkl, transfer technologií z laboratoří do byznysu je v tuzemsku pořád ještě dost složitý a pomalý.

Dřevěná školka

Celé centrum je postavené jako obří nízkoenergetický dům. A jeho osazenstvo už přemýšlí, jak expandovat do okolí. Zrodil se tak nápad, že by vědci spolu s radnicí Buštěhradu postavili montovanou dřevostavbu, která by sloužila tamní škole a školce. Rýsuje se i možnost získat na to dotaci z ministerstva školství, takže dům by mohl stát ještě letos. „Když to vyjde, mohli bychom koncept nabízet i jiným městům,“ odhaluje podnikatelského ducha Lupíšek.

S hi-tech domy má ostatně zkušenost. Je členem týmu, který loni zabodoval v USA na architektonické univerzitní soutěži Solar Decathlon s projektem Air House. Funkcionalistický domek o dispozici 1+kk vznikl s ideou takové lepší, jen ze slunečních paprsků živené chaty. Jeho výrobu – vyšel na šest milionů korun – přitom z poloviny zaplatili sponzoři.

Dřevěný, technikou nabitý dům, je momentálně vystavený před fakultou architektury v Praze. V budoucnu má ale stát právě před výzkumným centrem u Buštěhradu.

Luboš Kreč

 

Právě se děje

Další zprávy