Trik s platebními kartami Alze neprošel

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
25. 9. 2014 19:54
Loňské tržby Alzy v Česku a na Slovensku byly 9,2 miliardy korun. Podle expertních odhadů jí mohla platební brána Tatra banky ušetřit ročně desítky milionů.
Foto: Tomáš Kunc

Byznys - Největší tuzemský internetový prodejce elektroniky Alza.cz narazil se svým pokusem, jak srazit poplatky, které platí bankám za platby kartou on-line. Kartové společnosti MasterCard a Visa Alzu upozornily na porušování jejich podmínek a přinutily ji, aby si našla novou banku, která bude procesovat platby.

Alza v případu, na který v březnu upozornil partnerský deník HN, využila ve spojení se slovenskou Tatra bankou nižších poplatků u přeshraničních plateb kartou – tedy když Čech například platí kartou na Slovensku. U plateb, které jdou přes hranice zemí Evropské unie, totiž kartové asociace pod výrazným tlakem Evropské komise obchodníkům už výrazně snížily největší součást těchto poplatků, tedy ten, který jde vydavateli karty. Ten je nyní u přeshraničních transakcí jen 0,2 procenta z platby debetní a 0,3 procenta z nákupu kreditní kartou. Naopak v Česku se výše tohoto poplatku stále pohybuje v průměru kolem jednoho procenta.

Alza proto vypověděla smlouvu s Českou spořitelnou a od ledna začala využívat právě platební bránu třetí největší slovenské banky z rakouské skupiny Raiffeisen Bank International.

„Před nějakou dobou jsme Visu a MasterCard upozornili, že Tatra banka začala zpracovávat kartové transakce pro některé e-shopy v České republice, a tím nedodržuje pravidla kartových asociací pro zpracování přeshraničních plateb,“ říká Klára Pačesová z tiskového oddělení České spořitelny, která si na postup Tatra banky stěžovala.

Loňské tržby Alzy v Česku a na Slovensku byly 9,2 miliardy korun. Podle expertních odhadů jí mohla platební brána Tatra banky ušetřit ročně desítky milionů.

Kartové společnosti v oficiálních vyjádřeních nejsou příliš konkrétní, neoficiálně však někteří představitelé použili výraz, že Tatra banka a Alza podváděly – předstíraly totiž, že platba je přijímána v zahraničí. K tomu Alza využívala spolupráce se svou slovenskou pobočkou. Faktury ale lidem chodily od Alza.cz a DPH byla také odvedena v Česku.

„V prvním pololetí došlo v Česku k několika případům porušení pravidel, které MasterCard na základě podnětů zákazníků i médií musela prošetřit a vyvodit důsledky. Tím je žádost o nápravu stavu do souladu s pravidly. V případě nereagování či opakovaného porušení by pak MasterCard musela přistoupit k vyčíslení finančního dopadu a žádat kompenzaci,“ říká Miroslav Lukeš, šéf MasterCard pro Česko a Slovensko. „Úlohou Visa Europe je zabezpečit dodržování pravidel v rámci Visa platebních systémů mezi všemi členskými bankami. A takto jsme postupovali i v tomto konkrétním případě,“ přidává se šéf české a slovenské Visy Marcel Gajdoš.

Alza momentálně hledá nového provozovatele platební brány. Na výjimku od kartových společností zatím i nadále spolupracuje s Tatra bankou. „V současné chvíli probíhá výběrové řízení na nového poskytovatele kartových transakcí pro Česko i Slovensko. Oslovili jsme všechny velké banky v obou zemích, včetně několika zahraničních providerů. Novou bránu předpokládáme nasadit v průběhu října,“ potvrdila mluvčí Alzy Denisa Dlabová.

Alza si skutečně pro zpracování kartových transakcí může vybrat i zahraniční subjekt, ten ale musí mít s kartovými společnostmi dohodnuto, že může v Česku působit. Pak je to ale s poplatky, které jsou pro obchodníky v Česku běžné.

Mluvčí Tatra banky k celé záležitosti s Alzou uvedla jen to, že její banka v první polovině roku komunikovala s kartovými společnostmi a dohodla se na přijetí požadovaných opatření.

Kartové společnosti evidují i další e-shopy, které postupovaly stejně jako Alza. Podle nich jde však o menší obchodníky a jednotky případů. Ti se snažili využít situace kolem rozdílných sazeb u přeshraničních a tuzemských plateb a pomalé reakce kartových asociací na případy jejich zneužití reagovat.

Výrazně dražší tuzemské sazby pro obchodníky v rámci Česka by ale měly být už brzy minulostí. Evropská komise totiž prosazuje, aby u plateb všemi typy karet a ve všech státech EU byla maximální hranice mezibankovního poplatku na úrovni 0,2 procenta u debetních a 0,3 procenta u kreditních karet. Návrhem se má v listopadu zabývat Rada EU a nová regulace by mohla začít platit ve druhé polovině 2015, nejpozději v roce 2016.

Ušetřit část těchto poplatků mohou i dřív. Visa totiž od 1. ledna umožní nižší poplatek i obchodníkovi, jemuž transakci s kartou Visa zajistí zahraniční banka, která na to bude mít v Česku od ní licenci.

Olga Skalková, Jiří Hovorka

 

Právě se děje

Další zprávy