Byznys - Po vysokorychlostní trati naplánované mezi Prahou a Brnem se vlaky budou pohybovat třísetkilometrovou rychlostí. Cesta mezi dvěma největšími českými městy tak zabere pouhou hodinu. Strategické železniční spojení má však momentálně jeden podstatný problém – na celém území hlavního města trať chybí v Zásadách územního rozvoje, tedy dokumentu, podle kterého se musí řídit samotný územní plán Prahy.
Vyškrtnutí budoucí tratě dosáhl loni u soudu švýcarský podnikatel Sebastian Pawlowski. Železnice totiž měla vést přes jeho pozemky na jihovýchodním okraji hlavního města, kde chce postavit tisícovku nových bytů.
„Pozemky jsou podle platného územního plánu určeny k bytové výstavbě, která je předmětnou veřejnou stavbou zásadním způsobem dotčena a omezována,“ argumentovala Pawlowského firma Projekt Sever u Městského soudu v Praze.
Developer pozemky koupil od města v roce 2007, podle tehdy platného územního plánu ale byly určeny pro zeleň, sport či ornou půdu. Stavební parcely se z nich staly až o tři roky později, i když proti této změně navíc protestovali pracovníci Útvaru rozvoje města. Mimo jiné právě kvůli plánované rychlostní trati, s níž se v plánech začalo počítat v roce 2009.
Přes tehdejšího šéfa útvaru však nakonec k zastupitelům doputovala ke schválení změna, která již byla od námitek „očištěná“. A ti pro změnu na stavební parcely v roce 2010 zvedli ruku.
Ani to už však neplatí – v jiném řízení Městský soud v Praze rozhodl, že tato změna územního plánu neplatí. A to jen čtyři dny poté, co Pawlowski uspěl s vyškrtnutím železničního koridoru z územní dokumentace.
Praze ve sporu s Pawlowským ale nepomohlo ani to, že právě druhý verdikt „zrušil“ stavební parcely, čímž argumentovala i před soudem. Kvůli procesním chybám ale soudní senát dal za pravdu firmě Projekt Sever.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) bude nyní muset vysokorychlostní trať do dokumentace opět dostat. Aktualizace zásad územního rozvoje a územního plánu však může trvat i několik let. Podle Marka Illiaše z tiskového oddělení SŽDC správa napadla rozhodnutí soudu o vyškrtnutí tratě. „Proti rozsudku jsme se odvolali,“ řekl bez bližších podrobností.
Možnost, že by se trať do plánu vrátila, se Sebastianu Pawlowskému nelíbí. „Kdyby někdo znovu trať naplánoval přes tyto pozemky, byl by to pravděpodobně trestný čin,“ prohlašuje podnikatel. Dodává, že jeho cílem v této lokalitě zůstává výstavba domů. „My jsme ovšem nyní pouze rukojmími úředníků a pana primátora,“ tvrdí Pawlowski.
Arbitráž na obzoru
A pokud nebude moci na svých pozemcích stavět, chce svou případnou ztrátu požadovat od státu. „Postupný výkup pozemků, příprava projektu a plánů a samotný neprofesionální postup samospráv stál poměrně velké peníze. Samozřejmě musím postupovat s péčí řádného hospodáře,“ obhajuje svůj chystaný postup.
Ten spočívá v arbitráži s českým státem. Náklady na nákup pozemků, přípravu a management projektu a ušlý zisk by prý mohly dohromady činit až 2,5 miliardy korun. „Jelikož je Projekt Sever vlastněn mojí švýcarskou společností, tak po dlouhých 10 letech budu po České republice požadovat náhradu. Raději bych něco pozitivního budoval,“ dodává. Zahájil prý již konkrétní kroky, které ale nespecifikoval.
Vysokorychlostní tratě, s jejichž stavbou se v Česku počítá, by měly nejdříve spojovat Prahu s Brnem a dále Ostravou, později také Plzeň a další města. Napojené by měly být i na okolní země. Nově by se tak mělo postavit 700 kilometrů tratí.
„Trať do Brna by se mohla začít stavět v roce 2025,“ upřesňuje Marek Illiaš ze SŽDC. Náklady, jejichž odhady se pohybují ve stovkách miliard korun, by do značené míry mohla zaplatit Evropská unie.
Aleš Měřička
