Byznys – Státní pojišťovna EGAP bude muset ještě letos sáhnout do svých rezerv a vyplatit pojistky za několik neúspěšných exportních projektů z předkrizových let. Ve hře jsou čtyři miliardy korun, z nich zhruba 2,5 miliardy má jít na ztráty státní České exportní banky, zbytek na státem pojištěné exportní úvěry sjednané u komerčních bank.
Největší suma z EGAP půjde do bank na náhradu nesplácených půjček ruských skláren, které nakupovaly technologie od české společnosti Sklostroj Turnov. Všechny problematické úvěry byly sjednány v letech 2007 až 2009, před ekonomickou krizí.
Sklářská kalamita
K nejproblematičtějším klientům České exportní banky patří ruská podnikatelská rodina Sadovských, jež na stavbu svých skláren dostala úvěrů hned několik. EGAP bude muset letos proplatit ztráty především z půjček pro jejich holding KSE. Tomu půjčila Česká exportní na tři projekty 104 miliony eur (kolem 2,7 mld. Kč). První takto zaúvěrovaná sklářská fabrika Zaprudnaja ale Sadovským vyhořela dřív, než mohla začít splácet. Holding KSE pak od České exportní načerpal další dvě půjčky na stavbu skláren v Omsku a Uljanovsku, po jejich dokončení ale prudce klesl ruský trh s obalovým sklem a oba závody se dostaly do insolvence.
Další pojistné bude muset EGAP vyplatit za nesplácený úvěr sklářské firmy Kompanija Progress, která si u ČEB půjčila přes 25 milionů eur (cca 650 milionů Kč).
Třetím případem, který bude muset EGAP v dohledné době proplatit, je hotel Sea World Residence v tuniském Hammametu. Celkem 569 rekreačních apartmánů stavěla rovněž ještě před krizí česká firma PSJ. Tuniský partner, firma M.F.M., přestal splácet úvěr ve výši 300 milionů korun v roce 2011. Ukázalo se, že si banka neohlídala u tuniské právní kanceláře zástavy, jež byly za úvěr sjednané, takže – podobně jako v případě ruských skláren – nemá šanci sáhnout na majetek dlužníka, proto nezbývá než požádat o proplacení pojistky.
Mluvčí České exportní banky Věra Dušková nechtěla tyto případy potvrdit ani komentovat. „Nechci se ke konkrétním smlouvám vyjadřovat,“ uvedla.
Výpadek je ještě horší
Česká exportní má ale v Rusku potíže s dalšími úvěry na místní sklárny, jež před krizí budovala řada ruských investorů (všechny vybavovala technologií česká firma Sklostroj). Jen Sadovských další firma Orskij Zavod Tarnogo Stěkla má u ČEB půjčeno v přepočtu dalších téměř 600 milionů korun, jež rovněž nesplácí.
Jiným sklářským kostlivcem ve skříni je po ČEB ruská skupina Glass Trade, mateřská společnost tří skláren, jež si ve státem vlastněné české bance půjčily celkem 30 milionů eur (přes tři čtvrtě miliardy korun), rovněž je ale nesplácí. Když do ČEB letos na jaře přišel nový šéf odboru vymáhání pohledávek Jan Švoma, který vůči ruským dlužníkům výrazně přitvrdil, pozastavila banka Glass Tradu čerpání zbytku schváleného úvěru. Krácení ale činilo jen zhruba 4 miliony eur, zbytek už si Glass Trade stihl z banky vzít v dřívějších letech.
Další problematické sklářské úvěry na projekty, u nichž byl dodavatelem technologie Sklostroj, má Česká exportní na Ukrajině.
Loni zveřejněná zpráva NKÚ upozornila na to, že ČEB při přidělování těchto úvěrů nepostupovala dost obezřetně a že při tom často porušovala svá vlastní pravidla a předpisy. Pochybení při ruských úvěrech byla také jedním z důvodů personálních výměn, jež se v bance v předchozích letech odehrávaly. Ztráty z předkrizových úvěrů ale nedokázal vyřešit ani nový ředitel Tomáš Uvíra, jehož do čela banky před dvěma lety jmenoval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek, a tak Uvíra v bance loni na podzim skončil.
Dědictví předkrizových let dnes řeší v čele banky Jiří Klumpar. Banka v posledních letech vůči dlužníkům výrazně přitvrdila. Jak uvedl šéf oddělení pro vymáhání problematických pohledávek Jan Švoma v nedávném rozhovoru pro Insider, řeší dnes ČEB rizikové případy mnohem dřív a mnohem důsledněji se snaží dostat k majetku dlužníků. U řady starých kontraktů to ale přesto nevede k úspěchu. Podle dostupných informací jsou v bance ohroženy úvěry v celkové výši kolem šesti miliard korun. I když část z nich proplatí EGAP, jde o závažný problém. Bankéři upozorňují na to, že akcionáři ČEB – především zástupci ministerstev financí a průmyslu – tlačí banku do toho, aby pojišťovala vysoký objem českých exportních projektů – což má pomoci oživit český průmysl. Na druhou stranu pak ale roste zákonitě riziko spojené s těmito půjčkami.
ZUZANA KUBÁTOVÁ
