Za kulisy událostí – Úřady práce ročně zpracovávají tisíce žádostí o dotaci lidem, kteří nemohou najít uplatnění jako zaměstnanci a chtějí si zařídit vlastní živnost. Jen za prvních osm měsíců letošního roku si v rámci programu společensky účelných pracovních míst zřídilo živnost 918 lidí, což je o více než stovku více oproti loňskému roku.

Ročně jsou na „přeměnu nezaměstnaných na živnostníky“ vyhrazeny asi dvě miliardy korun. Část z toho jde na podporu společensky účelných pracovních míst, část na rekvalifikační kurzy nebo na další typy pobídek.

S přibývajícím počtem žádostí roste i objem vyplacených peněz. V roce 2012 to bylo asi 75 milionů korun, loni už přes 122 milionů. Letos se očekává ještě víc. I tak ale žadatelé zdaleka nevyčerpají všechny vyčleněné peníze. „Nevyplacená částka se převádí do dalšího roku,“ konstatuje David Martinek z oddělení aktivní politiky zaměstnanosti Úřadu práce ČR.

Jak si zasloužit příspěvek

Filip Pivný z Příbrami nemohl po střední škole najít uplatnění. Jako vyučený opravář houslí měl skoro nulovou šanci, že ho někdo v jeho oboru zaměstná. Na místním pracovním úřadu proto zažádal o příspěvek na společensky účelné pracovní místo. Z šedesátitisícové dotace pak pokryl polovinu nákladů na zařízení vlastní dílny. Dnes má v Praze fungující živnost.

Nestačí ale jen přijít s nataženou dlaní na „pracák“. Kdo chce příspěvek získat, musí mít přesný podnikatelský plán, prokázat, za co peníze utratil. Ani tím to nekončí – dotyčný musí mít aktivní živnostenský list po dobu stanovenou příslušným krajským úřadem práce a prokazovat případným kontrolám, že skutečně podniká. „Chodily mi kontroly často a zkoumaly i faktury. Kdybych živnost ukončil třeba po půl roce, musel bych poměrnou část peněz vrátit,“ říká Pivný.

Kontroly jsou trojfázové: první je před poskytnutím příspěvku, druhá se provádí na místě a zkoumá, za co živnostník dotaci utratil a jaké vytvořil pro podnikání podmínky. V třetí fázi úředníci zkoumají, jak se dotyčnému daří a jestli dodržel stanovenou lhůtu podnikání. Ta bývá obvykle jeden až dva roky.

Jak ale připouští Martinek, prověřit se zvládne jen asi pět procent příjemců této podpory. „V 10 až 15 procentech z kontrolovaných případů živnostníci neplní stanovené povinnosti a musí část podpory vrátit,“ říká Martinek.

Podnikavé ženy

Největší zájem zařídit se na vlastní noze mají ženy, a to hlavně ty po mateřské dovolené. Nejčastěji si s pomocí podpory zařizují kadeřnické, kosmetické nebo masérské služby. U mužů je zájem hlavně mezi těmi ve středním a předdůchodovém věku. Zájem mají hlavně o řemeslné profese.

Průměrná částka, kterou mohl v letošním roce žadatel dostat, byla 75 tisíc korun. Za to si mohou pořídit hlavně nástroje potřebné pro práci nebo vybavit dílnu či salon.

Termín pro vyplacení příspěvku se s každým uchazečem domlouvá individuálně, podle toho, jak je připravený. „Nejčastěji je ale žádost schvalována do jednoho měsíce od podání a příspěvek se vyplácí také do jednoho měsíce od podpisu dohody,“ říká Beránková.

Lepší než nic, ale...

Podle Karla Havlíčka, předsedy Asociace malých a středních podniků, je tato snaha státu rozšiřovat řady podnikavců lepší než nic. „Nesměřuje to ke zneužívání, ale ideální podpora to taky není,“ tvrdí. Úředníci prý nejsou vždy schopní adekvátně posoudit, jestli je konkrétní podnikatelský plán, který žadatel předloží, vůbec životaschopný. A i poté, co se živnost nebo firma rozjede, zůstane málo těch, co se udrží.

„Devadesát procent takových podnikatelských pokusů nepřežije pátý rok,“ dodává Havlíček. Úřady práce osudy lidí, kterým vyplatily podporu, po ukončení povinné lhůty dál nesledují. „Důvodů pro ukončení samostatně výdělečné činnosti je mnoho a je těžké v praxi vyhodnotit, o který se v každém jednotlivém případě jedná,“ říká mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce Kateřina Beránková.

Aby si ale někdo dělal z pracovních úřadů „dojnou krávu“, prý možné není. Příspěvky se obvykle neposkytují opakovaně. Pouze ve výjimečných případech získá dotaci tentýž žadatel.

Podpora „společensky účelných pracovních míst“ existuje v Česku už od roku 1991.

Kamila Jušková