Byznys - Ruská podnikatelská komunita v Česku už natolik nabyla na síle a významu, že se rozhodla své zájmy prosazovat vlastními silami.
Prvním signálem byl už vznik Česko-ruské smíšené obchodní komory loni na podzim, ale deník Insider našel i další důkazy při mapování tuzemského života ruských byznysmenů. Z této dlouhodobé sondy vzešel také žebříček nejvýznamnějších Rusů podnikajících v Česku, který přinášíme v dnešním vydání.
Mezi zakládajícími členy zmíněné lobbistické komory bylo sice i několik českých firem, vývozců či zájemců o investice do Ruska (Alta, Vítkovice, KKCG aj.), iniciátory ale tentokrát byli Rusové. Ti také představují jádro členské základny.
V Česku prudce roste objem ruských investic, přibývá ruských rezidentů i manažerů. Hlavním cílem Rusů je přirozeně dostavba temelínských jaderných bloků za přibližně 200 miliard korun. Ve hře jsou ale i mnohem menší investice do nejrůznějších odvětví.
Za hlavního aktéra ruské ofenzívy je svými krajany označován šéf Vemexu, plynárenské společnosti napojené na Gazprom. Vladimír Jermakov je vyslancem vůbec nejsilnějšího ruského investora u nás. Je prezidentem komory, její dozorčí radě šéfuje Albert Giljajev, šéf původně české společnosti Červa, která už ale patří ruským majitelům.
Komora vznikla přes to, že v Česku od roku 1997 působí podobná instituce, Komora pro hospodářské styky se zeměmi SNS, v jejímž čele stojí bývalý náměstek ministerstva průmyslu a obchodu Václav Petříček. Členy jsou také firmy jako Alta či Vemex.
Jenomže ruským byznysmenům činnost Čechy řízené komory přestala vyhovovat. Hájí podle nich spíš český zájem v Rusku než jejich potřeby.
„Komora pro SNS udělala obrovskou práci v oblasti česko-ruských vztahů, velmi si toho vážím. Ale v jejím vedení jsou čeští podnikatelé, není tam vidět představitele ruského byznysu. To není spravedlivé ani správné,“ prohlásil Jermakov, když jej Insider požádal, aby vysvětlil důvody založení nové instituce. Podle Jermakova je třeba rozlišovat ruský zájem od zájmů ostatních států bývalého SSSR. „Já si vážím ostatních bratrských republik v bývalém Sovětském svazu. Ale Rusko je zvlášť důležitý partner pro český stát. Těžko stavět význam rusko-českých vztahů na roveň vztahům s Moldávií či Ukrajinou. Ruský byznys prostě potřebuje ochranu svých zájmů, koordinaci, lobbing. Ostatně nebylo by normální, aby v Česku měli obchodní komoru Američané, Francouzi, Němci. A Rusové ne,“ dodal Jermakov.
Největší problém jsou víza
Co ruské investory v Česku nejvíc trápí? Jde jim hlavně o snadnější přístup k vízům. „Vízový režim je třeba zkvalitnit. Není normální při takové úrovni ruských investic v Česku, že musí představitelé dokonce i velkých firem na víza dlouho čekat. V jiných státech EU – v Německu, Itálii či Francii - jsou víza pro Rusy snáz dostupná. Jde nám o to, aby subjekty ruského původu měly v Česku stejná práva a pozici jako ostatní. Aby se nerozlišovalo, jestli je někdo Rus, nebo ne, aby se tu ruské investice braly jako každý jiný normální byznys,“ dodává Jermakov. Komora podle něj má také bojovat proti zažitému stereotypu obav před ruským vlivem a strachu z přílišné závislosti na Rusku.
V Česku nyní žije asi 37 tisíc Rusů, především v Praze a v západních Čechách, na Karlovarsku a Teplicku. Jak připomíná Roald Piskoppel, výkonný šéf Česko-ruské smíšené komory, tradice ruské migrace do Česka začala už ve 20. letech minulého století. „Řada ruských podnikatelů v Česku jsou potomci porevolučních emigrantů z doby první republiky,“ říká.
Ruské přistěhovalectví jde od té doby v několika vlnách. V 90. letech po odsunu ruské armády počet Rusů v českých zemích poklesl, pak přišla vlna emigrace na Karlovarsko, kam se usazovali lidé s často pochybně získaným kapitálem z oblasti šedé ekonomiky. V posledních letech ale sílí příliv standardních ruských investic. Kromě toho do Česka míří řada Rusů pracovat pro české i ruské podnikatele prostě proto, že se jim Praha líbí a cítí tu lepší příležitost k rozvoji než doma.
Příliv Rusů potvrzují i české developerské společnosti. Především v posledních dvou krizových letech jsou to právě Rusové, kdo drží v Praze nad vodou skomírající prodeje nových bytů. „Rusové jsou nezanedbatelnou cílovou skupinou,“ přiznává šéf Central Group Dušan Kunovský. „Vyplatí se nám zaměstnávat ruské dealery, specializované výhradně na nabídku bytů svým krajanům,“ potvrzuje Luděk Sekyra, majitel Sekyra Group.
Ukrajinci pracují rukama, Rusové v košilích
Na rozdíl od Ukrajinců, kteří se u nás živí ve velké míře manuální a špatně placenou prací na stavbách, v supermarketech či úklidových firmách, se Rusové uplatňují hlavně jako „bílé límečky“, jsou obvykle dobře vzdělaní a s rozhledem. Podle poslední zprávy poradenské společnosti Dun & Bradstreet z loňského září pracuje ve vedení českých firem necelý půlmilion cizinců, mezi nimiž s přehledem dominují Ukrajinci a Rusové, teprve s velkým odstupem následují Slováci a Němci.
Rusů ve vedení českých firem působí skoro dvacet tisíc (Ukrajinců ještě více, přes 26 tisíc). „Rusové a Ukrajinci tvoří více než polovinu všech cizinců ve statutárních orgánech českých firem. To souvisí hlavně s rozmachem malého a středního podnikání těchto národností v Česku, zejména v oblasti obchodu, služeb a stavebnictví,“ vysvětluje Alena Seoud z D&B. Pro ekonomiku jsou ovšem daleko významnější velké ruské investice, jež k nám směřují především z velkých, často státem ovládaných ruských společností. U nich převažuje zájem o energetiku a strojírenství. Celkem u nás podle údajů nedávno založené Česko-ruské obchodní smíšené komory působí na 17 tisíc ruských společností.
Jak uvedl Vladimír Jermakov, chystá se na český trh v této chvíli hned několik velkých ruských podnikatelských skupin se zcela novými projekty. „Několik velkých investic je před podpisem, bohužel dokud o tom nerozhodnou sami investoři, nemohu o tom mluvit,“ řekl.
Zuzana Kubátová
