Seriál – Letošní prezidentské volby ukončily mýtus Prahy jako jednotného pravicového města. I hlavní město republiky tak lze z jistého pohledu přiřadit k rozděleným městům, o nichž Insider tento týden píše ve svém seriálu.

Praha nemá hotová či vznikající ghetta jako Děčín ani nemá sociální konflikty, které zažily letos Budějovice. Pověst města bohatých a spokojených obyvatel volících masově pravici však zničily zákony urbanismu, které samočinně dělí každou metropoli na chudé a bohaté čtvrti.

Bohatší a suburbanizovaní

Bohatší než zbytek republiky je Praha dodnes. V českých poměrech to znamená, že lidé volí pravici, jak to hlavní město osvědčilo v roce 2006. Tehdy všechny velké obvody s výjimkou šesti sídlišť na severovýchodě hlasovaly stejně a podpora ODS dosahovala 45–50 procent. V celém Česku měli občanští demokraté 35 procent.

Z pohledu pravice ještě pomohla tzv. suburbanizace, tedy stěhování mladších lidí na předměstí velkých měst. V Česku nastalo po roce 2000, kdy své domácnosti zakládaly silné ročníky Husákových dětí ze sedmdesátých let. Předměstské obce v pražském katastru i za ním početně ovládly mladé rodiny, které měly v období ekonomické prosperity dost peněz k zakoupení vlastních domů. Zároveň volily pravicové strany častěji než jejich rodiče v centru Prahy.

Ve většině obcí na okrajích získala ODS před sedmi lety přes polovinu hlasů, ve dvaceti obcích dokonce přes 55 procent. Čtrnáct z nich leželo na území bývalých obvodů Praha 10 a Praha 4, tedy na jihovýchodním okraji. Vůbec nejlepší výsledek 62,4 procenta měli občanští demokraté v Nedvězí poblíž Říčan.

Ochlazení v satelitech

Za sedm let, kdy ekonomika nerostla, se preference Pražanů změnily. Nadšení ze života za Prahou pominulo v případech, kdy bylo spojeno s dojížděním za prací do vzdáleného centra a nedostatkem služeb v okrajových obcích.

To se ukázalo zvláště na jihovýchodě města. V již zmíněném Nedvězí získal kandidát pravice Karel Schwarzenberg 71,2 procenta hlasů, byl to však až třicátý šestý nejlepší výsledek v rámci Prahy, jen o pět procent nad průměrem celého hlavního města.

V jiných venkovských částech Prahy byl propad ještě větší, například v Cholupicích volilo Schwarzenberga podprůměrných 62 procent občanů, přitom ve volbách před sedmi lety byla ODS o sedm procent nad průměrem.

V Cholupicích a sousední Točné či Písnici zřejmě ochladil pravicové nadšení i fakt, že se životní prostředí i ceny nemovitostí v jejich katastrech pokazily po dostavbě jižní části pražského silničního okruhu.

Kdo má na dobrou společnost

Politolog Dan Ryšavý tvrdí, že ve venkovských obcích nemuselo jít nutně o zásadní změnu preferencí. Pokles pravice mohli podle experta Palackého univerzity v Olomouci způsobit tzv. „swing voters“, kteří volí podle okamžité nálady.

Upozorňuje přitom na důležitější změnu, ke které došlo při hlasování uvnitř hlavního města. Projevil se zde vliv tzv. gentrifikace, která je spojena s investicemi do bytů a domů v centrální části města. Jak roste hodnota nemovitostí v „lepších“ městských čtvrtích, může si je dovolit stále menší množství občanů. V těchto lokalitách přibývá bohatších rodin, tedy pravicových voličů, zároveň však stárnou a vylidňují se.

Vylidňování centra v posledních letech dosáhlo stejné rychlosti jako suburbanizace v minulém desetiletí. V prvním pražském obvodě (Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Josefov) ubylo za posledních sedm let šest tisíc voličů, tedy pětina stavu z roku 2006. Ještě ve druhém pražském centrálním obvodě (Nové Město, Vinohrady) se snížil počet voličů o pět a půl tisíce, tedy o sedminu.

Ve volebních preferencích se „gentrifikace“ projevila rychlým růstem pravicových preferencí. Schwarzenberga volili v Praze nejčastěji obyvatelé Hradčan, přes čtyři pětiny hlasů získal v nejdražších pražských čtvrtích Malá Strana a Josefov. ODS zde v roce 2006 nezískala přes 50 procent.

Nejde o pražskou specialitu. Patnáct procent voličů během sedmi let ubylo například v centrech Olomouce i Českých Budějovic, které se zároveň staly hlavními baštami pravice.

Kde může vyhrát levice

Jiné části města se při prezidentských volbách naopak posunuly doleva, takřka bez výjimky přitom šlo o panelová sídliště. Tím se také Praha přizpůsobila pravidlu, které platí v ostatních českých a moravských městech. Na sídlištích žijí spíše chudší lidé, kteří navíc nejvíc utrpěli zdražováním nájmů v letech 2007–2013.

Miloš Zeman měl nejlepší výsledek okolo 45 procent v šesti levicových sídlištích převážně na severovýchodě (Bohnice, Ďáblice, Letňany), přidala se k nim sídliště na jihovýchodě od Černého Mostu přes Jižní Město až po Modřany, kde mu dalo hlasy 40 procent voličů. Přitom v některých ulicích Schwarzenberga dokonce porazil.

Výsledek je pro levici o to cennější, že v panelových domech zpravidla obyvatel neubylo.

Obliba levice roste zvláště v sídlištích, která jsou oddělena od ostatních čtvrtí dopravními tahy, kde je příliš zahuštěná zástavba a odkud je daleko do přírody. Proto se v prezidentských volbách k Zemanovi nepřiklonily Petřiny, jejichž zástavba plynule přechází do starších čtvrtí, případně sídliště Spořilov, Zahradní Město a Košík, která mohou využívat přírodní park Trojmezí.

Dělicí čára na Vltavě

Součtem všech změn se v Praze nápadně změnila volební mapa, když se podpora pravice přesunula na západ. Vedle centra získal Schwarzenberg nadprůměrné výsledky v Bubenči, Dejvicích, na Smíchově a v Košířích i dalších čtvrtích pátého a šestého městského obvodu, tedy na levém břehu Vltavy.

Pravicový kandidát sklidil úspěch také v okrajových částech na severozápadě, které mají výhodu dobrého spojení s centrem a které se zatím dokázaly ubránit stavbě severního silničního obchvatu.

Naopak podpora levice roste směrem na východ se vzdáleností od centra a s tím, jak přibývá panelové zástavby.

Petr Holub

V seriálu o rozdělených městech vyšlo:

• Česká města se dělí, bohatí nechtějí žít s chudými – 22. 7.
• Děčín: Byznys s chudobou prosperuje – 23. 7.