Růže mezi trny?

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
3. 8. 2014 14:13
Už je to jedenáct let, co se Dagmar Damková stala první ženou, která kdy řídila zápas tuzemské fotbalové ligy. A byl kolem toho poprask možná větší, než když vylétla do kosmu Valentina Těreškovová. Jenže realita bývá rozporuplnější než pohádky či písně - třeba zrovna ta o růži mezi trny...
Foto: Tomáš Kunc

Inside Sport – Kdo z nás o sobě může říct, že o něm napsali písničku? Možná ji znáte, je od Jaromíra Nohavici: „Baník proti Spartě, stadion je plný, v kotli plném chlapů… Kdo to dneska píská? To je naše Dáša, růže mezi trny…“

Už je to jedenáct let, co se Dagmar Damková stala první ženou, která kdy řídila zápas tuzemské fotbalové ligy. A byl kolem toho poprask možná větší, než když vylétla do kosmu Valentina Těreškovová. Bourání genderových hranic! První žena, která dobyla svět vyhrazený dosud mužům! Damková se tenkrát objevila snad ve všech časopisech a televizních talk show.

Uspěla i za hranicemi. Pískala na fotbalovém MS žen, odřídila finále ženského turnaje na OH v Pekingu. A pak udělala i velkou kariéru jako funkcionářka: stala se členkou komise rozhodčích UEFA, Evropské fotbalové asociace. A to je židle, o které český fotbal po desetiletí jenom snil.

Co ji do ní posadilo? Je inteligentní, komunikativní, jakožto někdejší učitelka jazykové školy i lingvisticky vybavená. A je to žena.

„Vidíte, jak jsme progresivní? Tak důležitá komise – a už v ní máme také ženu!“ Dovedu si představit, že se Michelu Platinimu, prezidentovi UEFA, může tak líbivý argument hodit, třeba pro jednání s orgány Evropské unie.

„Dáša je novej Collina, toho si všichni pamatujou, protože je plešatej, Dášu zase proto, že je to jediná ženská,“ glosuje to po svém její životní partner Roman Berbr, český místopředseda Fotbalové asociace ČR.

Cesta k sebevraždě?

Jenže právě jeho osoba posouvá celý ten krásný čistý příběh o růži mezi trny do reality, která bývá rozporuplnější než pohádky či písně.

Tak jako se v Nohavicově životním příběhu spojily písně vzdoru s bardovou spoluprací se Státní bezpečností, tak se stíny temnějších koutů vesmíru dotkly i „růže mezi trny“. Prostřednictvím jejího partnera.

Ví se, že Roman Berbr pracoval jako referent 2. oddělení I. odboru správy Státní bezpečnosti KS SNB Plzeň. A publikované odposlechy z horníkovské kauzy prozrazují, že též o korupčních praktikách minulé dekády věděl Berbr své.

Podstatná je ale současnost. A v ní vstupuje nyní na scénu dosud nepříliš známý muž. Vlastimil Hrubčík, člen „fotbalové vlády“ alias výkonného výboru FAČR, zvolený moravskými kraji a okresy, totiž nedávno v MfD Dagmar Damkovou vyzval, aby odstoupila. A to z funkce předsedkyně komise rozhodčích a delegátů Fotbalové asociace ČR.

Rozlítil ho způsob, jakým se letos schvalovala listina rozhodčích pro I. a II. ligu. Řádné zasedání výkonného výboru se zrušilo a místo toho se klíčová listina schválila jen po mailech. „Aniž by se ta jména z listiny nějak projednala a zdůvodnila,“ říká Hrubčík, který si také postěžoval, že Damková dlouhodobě likviduje sudí z Moravy.

Odpověď byla řízná. Damková Hrubčíkovi vzkázala, že sestupovalo pět Čechů a čtyři Moravané, takže o žádné diskriminaci nemůže být řeč. A vmetla mu do tváře, že mu ve skutečnosti šlo jen o Milana Plesara, místostarostu Otrokovic, kterého ona z listiny škrtla, přestože mu prý Hrubčík nasliboval bůhvíco.

Všemu nasadil korunu Roman Berbr, a to výrokem pro něj zcela typickým: „Pan Hrubčík to může dotáhnout leda k sebevraždě.“

O co se tady hraje? Ano, do jisté míry o Damkovou či Plesara, ale v první řadě právě o Berbra. O jeho praktiky, jeho sílu a jeho rozpínavost.

Pokud 10. září Hrubčík opravdu zkusí Damkovou odvolat, asi moc hlasů neposbírá. I proto, že mu bude chybět hlas zesnulého Františka Hrdličky. Ředitel FK Teplice bohužel v sobotu podlehl následkům mozkové mrtvice.

A ze šachovnice tak zmizela důležitá figura, která se Berbrovi neváhala postavit. Jako jedna z mála.

Berbr hraje simultánky

Kdo je Roman Berbr? Bývalý rozhodčí, jenž se rozhodl, že se stane mocným mužem českého fotbalu. A dokázal to.

Několik let pracoval na tom, aby důležité pozice na okresních a krajskýc h fotbalových svazech a v řadě klubů výkonnostního fotbalu obsadil svými lidmi, povětšinou bývalými rozhodčími. Proč? Protože právě tito lidé nyní jezdívají na valné hromady fotbalové asociace. A to s právem hlasovat.

Berbr jich kontroluje tolik, že bez jeho souhlasu se nikdo nemůže stát předsedou asociace. To platilo či platí pro Pavla Mokrého, Ivana Haška i Miroslava Peltu. Kdo chce být předsedou, musí se nějak domluvit s Berbrem. A část své moci mu nabídnout.

Kde je Berbr slabší v kramflecích? Na povel nemá kluby I. a II. ligy a větší část Moravy. Právě moravské hlasy chybí Berbrovi k tomu, aby se šéfem českého fotbalu stal on sám (nebo jeho Dáša).

I proto teď prořízla tmu jiskra nenávisti mezi Moravákem Hrubčíkem a Damkovou, která s Berbrem tvoří jeden tým.

Takových simultánek ale hraje Berbr víc najednou. Vedle partie s jeho odpůrci na Moravě je nejviditelnější jeho hra proti samostatnosti ligy.

První návrh smlouvy mezi FAČR a Ligovou fotbalovou asociací, již tvoří ligové kluby, dostal předseda Pelta už někdy před Eurem 2012. Návrhy se pořád přepisují a upřesňují, ale dohoda zůstává předaleko.

Proti sobě tu stojí Berbr, reprezentující výkonnostní fotbal z Čech, který chce, aby případná samostatná liga tento segment fotbalu dotovala. A to mnohem výrazněji než protistrana dosud připouští.

Na druhé straně by pak teoreticky měli stát majitelé ligových klubů. Tedy podle slov sparťana Dušana Svobody, který dostal samostatnost ligy za domácí úkol od svého šéfa Daniela Křetínského. Otevřeně a hlasitě však za ligu, která by se řídila sama, horoval vždycky jen Svoboda a spolu s ním právě zesnulý František Hrdlička.

V podtextu celé akce „Za ligu samostatnější“ je ovšem také mocenský boj s Berbrem. Tentokrát v jiné rovině než volební. V rovině, která se týká rozhodčích.

Prázdná taška a politické školení

„Já už se sudími nemám léta nic společného,“ tvrdí Roman Berbr. Praxe ale vypadá jinak.

Je pár dní před startem ligy. V hotelu Lions v Nesuchyni poblíž Rakovníka si na předsezonním semináři dali sraz sudí vybraní pro profesionální soutěže. Neškolí je ovšem Dagmar Damková, která to má v popisu práce. Je totiž v rámci své evropské funkce zrovna v Norsku, ale do Nesuchyně za sebe poslala náhradu.

„Místo ní tam politické školení rozhodčím dával Roman Berbr! Vůbec nechápu z jakého titulu, jako český místopředseda tam neměl co dělat,“ zlobí se odbojný Moravák Hrubčík. „Paní Damková si těch funkcí nabrala moc, polovinu roku tráví v cizině, já to chápu, že to pak nemůže stíhat. Tak ať z té české funkce odstoupí a přenechá ji někomu, kdo si na ni čas udělá,“ přidá dobrou radu zdarma.

Kdyby bylo nezpochybnitelné, že rozhodčí pískají vždy podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nebylo by možná až tak důležité, kdo je před sezonou školí. Dokud ale zůstávají v paměti silná slova Daniela Křetínského, majitele Sparty, o nekalostech při řízení profesionálních soutěží nebo temná silueta, jež v reportáži ČT hovořila o tom, že si kluby platí tzv. jízdné, aby nesestoupily, je zapotřebí mít se na pozoru. Byť k tomu žádné důkazy z Křetínského tašky, ani odjinud, nevypadly.

Nejžhavějším bodem v diskusích o samostatnosti ligy je požadavek klubů, aby v komisi rozhodčích měla právě liga dostatek svých vlastních zástupců. Jinými slovy: kluby chtějí dostat komisi Damkové, potažmo vládu nad rozhodčími, pod kontrolu. A to přes Berbra jen tak neprojde.

Luděk Mádl

 

Právě se děje

Další zprávy