Zahraničí - Tragédie v americkém Texasu, kde za dosud nevyjasněných okolností zemřel v lednu tříletý ruský chlapec adoptovaný americkou rodinou, vyvolala mezistátní skandál. Ruské oficiální zdroje rozpoutaly bouřlivou kampaň, která měla nahrát kontroverznímu ruskému zákonu o zákazu adopcí do USA.
Propagandistický humbuk kolem smrti Maxe Shatto, který se v Rusku jmenoval Maxim Kuzmin, však vyústil ve frašku. Biologická matka totiž kvůli závislosti na alkoholu jako "nástroj propagandy" selhala.
"Už jsem čistá"
Třiadvacetiletá žena, která byla zbavena rodičovských práv kvůli zanedbávání péče a alkoholismu, se minulý týden obrátila na zmocněnce ruského prezidenta pro dětská práva Pavla Astachova, aby jí pomohl vrátit z USA syna Kirilla, bratra mrtvého Maxima.
Obě její děti, které se nacházely v dětském domově v Pskovské oblasti, si koncem loňského roku osvojili manželé Laura a Alan Shattoovi z texaského Gardendalu. Ruský zmocněnec tvrdí, že adoptivní matka malého Maxe týrala a dávala mu sedativa. Proto podpořil vrácení rodičovských práv vlastní matce, která se podle něj „polepšila“ a žije spořádaným životem.
Přesvědčit ruskou veřejnost o své „spořádanosti“ měla Julija Kuzminová v diskusní show, kterou státní televize věnovala ostře sledované kauze. Žena v živém vysílání sklidila potlesk, když řekla, že už nepije. „Dřív jsem nemohla být dobrou matkou, teď už budu,“ slíbila. Podpořit ji do studia přišli poslanci, spisovatelé i umělci. Shodně odsuzovali adopci ruských dětí do USA a tvrdili, že jsou tam podrobovány psychickému i fyzickému násilí.
„Stydím se za tyto řeči. Vynášeli jste někdy dítě ze studeného domu, ze psí boudy, dítě, které znásilňují vlastní rodiče, kteří ho bijí tak, že ztrácí řeč?“ pokusila se o námitku sociální pracovnice Valentina Černovová z domova, který našel sourozencům náhradní péči v USA. Moderátor ji však ani nenechal domluvit. Obecenstvo doporučilo návrat dítěte do vlasti.
Hned při cestě z Moskvy do Pskova se však Kuzminová spolu s přítelem opila, ve vlaku se porvali a policie je spoutané kvůli výtržnosti vysadila. Novináři na ně marně čekali na nádraží v Pskově.
Propaganda?
Podle ruských médií se žena k „televiznímu pokání“ nechala přemluvit „za peníze a vodku“. Ombudsman pak musel vysvětlovat, proč úřady chtějí vrátit dítě alkoholičce. „Je to politováníhodné. Každý, kdo byl zbaven rodičovských práv, má však nárok na jejich obnovení,“ řekl po incidentu.
Podle pskovského poslance Lva Šlosberga jde však o „politické rozhodnutí“.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy uvedl, že žena „hraje roli kajícné matky“. „Našli ji, nechali vystřízlivět, umyli, oblékli a nasadili ve jménu státního boje proti USA,“ řekl o její úloze. Podle něj se stala jakýmsi „terčem“, který se využívá pro propagandistické účely.
Americký velvyslanec v Moskvě Michael McFaul vyzval minulý týden k zastavení „protiamerické hysterie“. Sám přitom odmítl pozvání do ruského parlamentu, kde ho poslanci chtěli zpovídat z toho, jak se americké úřady budou nadále chovat k ruským dětem v USA.
Podle výpovědi sousedů mladá matka neměla o děti zájem od jejich narození. „Vypadá to, že asi ‚zkrouhli‘ toho mého," reagovala podle serveru newsru.com na zprávy o smrti chlapce v USA. Deníku Komsomolskaja pravda pak obyvatelé obce řekli, že žena pije od 13 let, neustále střídá partnery, nikdy nepracovala a její chování se nezměnilo ani poté, co jí byly odebrány obě děti. Její bratr se oběsil, matka žebrá a otec je rovněž alkoholik. Přesto má prý rodina šanci získat ztraceného potomka zpět.
Astachov, který protiamerické názory na adopce obhajuje, původně tvrdil, že Maxim Kuzmin zemřel poté, co ho adoptivní matka „surově zbila“. Později zmírnil a tvrdil, že její „zločin“ je už to, že ho samotného nechala na hřišti. Podle některých zdrojů chlapec zemřel na srdeční selhání.
Americké ministerstvo zahraničí varovalo před „unáhlenými a nezodpovědnými“ prohlášeními. Kauzou by se nyní měli zabývat ministři zahraničí Ruska a USA.
Zákon a protizákon
Sourozenci Kuzminovi byli dosud posledními ruskými dětmi, které adoptovala americká rodina. Před odjezdem do USA se nacházeli ve stejném zařízení jako Dima Jakovlev, jehož jménem ruská Státní duma pojmenovala zákon proti adopcím. Adoptivní americký otec chlapce před několika lety nechal umřít v rozpáleném autě. Má se však za to, že tvrdý ruský postup vůči adopcím je odvetou za americké sankce proti porušování lidských práv v Rusku. Tzv. Magnitského zákonem USA reagovaly na smrt ruského právníka, který se zabýval korupcí ve státní správě.
Podle ruských zdrojů vinou amerických rodičů měly od roku 1996 zemřít asi dvě desítky dětí ze zhruba 60 000 adoptovaných. Podle předsedkyně parlamentního výboru pro záležitosti rodiny, žen a dětí Jeleny Mizulinové v Rusku přitom každý rok umírá kolem 300 adoptovaných dětí. „Snažili jsme se zjistit, jaká je příčina smrti, avšak nikdo to dosud nezkoumal,“ uvedla na zasedání dumy.
Alexandra Malachovská
