Zahraničí – Po zabrání Krymu hrozí Ukrajině další katastrofa. Uzavření plynovodu z Ruska a opakování krize ze začátku roku 2009.

Varovný signál vyslal šéf ruského plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller. Dluhy, které má v Rusku ukrajinská společnost Naftohaz, prý dosáhly už 1,9 miliardy dolarů, a pokud Kyjev nezačne splácet, o dodávky přijde.

„Dodávat plyn zadarmo se nechystáme,“ uvedl Miller. „Pokud Ukrajina nezaplatí, riskuje návrat do roku 2009,“ dodal naprosto otevřeně.

Dalo se očekávat, že po svržení prezidenta Viktora Janukovyče a převzetí vlády opozicí podnikne Moskva odvetné kroky. I ruský deník Kommersant píše o tom, že rozhodnutí jak o zvýšení cen plynu pro Ukrajince, tak o možném přerušení dodávek jsou především politickými rozhodnutími a závisí to na Putinovi, nikoliv na vedení Gazpromu.

Exprezident Janukovyč vyjednal na konci loňského roku levnější plyn, ale opozici ho Kreml zdraží. Nebo zastaví.

Od spuštění plynovodu Nord Stream, který vede po dně Baltského moře z Ruska rovnou do Německa, není už závislost některých evropských zemí na tranzitu přes Ukrajinu tak velká.

Například Německo odebírá 40 procent své spotřeby plynu z Ruska, Itálie 33 procent, ale uzavření kohoutků na ukrajinské hranici by se jich tolik nedotklo.

Velká krize by nehrozila ani České republice. „Česká republika je rozhodně méně zranitelná, než tomu bylo v té poslední krizi v roce 2009. Nemusíme být tak nervózní. Jsou tu možnosti dodávat z polské strany, z Německa. Aktuální zásoby plynu v České republice jsou vysoké, dostačují na nějakých čtyři pět měsíců. Úroveň zásob máme jednu z nejvyšších v Evropě,“ řekl deníku Insider analytik investiční společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

Jiné státy jsou v mnohem složitější pozici. Ruský plyn kryje sedmdesát procent ukrajinské spotřeby. Další středoevropské a východoevropské státy na tom nejsou lépe, přičemž jsou závislé na přepravě přes Ukrajinu. Například Bulharsko, Slovensko, Rumunsko.

Nízký stav svých zásob zemního plynu hlásí Polsko a Řecko.

Ačkoliv význam ukrajinské trasy kvůli Nord Streamu přece jen poklesl, pořád tudy proudí zhruba padesát procent veškerého ruského plynu směrem na západ. Evropa celkově loni importovala 161 miliard krychlových metrů plynu, ukrajinským potrubím z toho proteklo 86 miliard krychlových metrů.

Evropská unie zvažuje možnost poslat plyn opačným směrem ze západu na východ, pokud by naléhavá potřeba kvůli výpadku nastala. Například přes Maďarsko nebo Slovensko.

„Technicky to je relativně dobře možné. Ale samozřejmě musí být k dispozici plyn, který má tím opačným směrem téci. Pokud přestane proudit plyn přes Ukrajinu, bude hodně zájemců, hodně zemí, které budou plyn z tohoto opačného směru chtít,“ říká Hatlapatka.

Pro Moskvu ovšem může být plynová zbraň dvousečná. V krizi před pěti lety Gazprom také utrpěl značné ztráty a ruská ekonomika si nyní nemůže dovolit velké otřesy. Federální ruský rozpočet je z dvaapadesáti procent tvořen příjmy z vývozu ropy a zemního plynu.

Evropa upíná své naděje k novým možným zdrojům. Například přepravě plynu ze Spojených států, které mají obrovské zásoby a chystají se na export energie (do roku 2040 má americká produkce zemního plynu stoupnout podle odhadů ministerstva energetiky USA o 44 procent).

To se ale nestane dříve než v příštím roce. Někteří američtí zákonodárci – zejména republikáni – vývoz do Evropy podporují mimo jiné právě kvůli snížení vlivu Ruska na kontinentu.

Další možností – ale časově ještě vzdálenější – je doprava plynu z nově objevených nalezišť ve Středozemním moři u pobřeží Izraele.

Martin Novák