Při vyšetřování Nagyové policisté opět narazili na Mrázkův archiv

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
27. 2. 2014 15:04
Z Nešpůrka Svobodou, z policisty známým mafián a Františka Mrázka...
Foto: Tomáš Kunc

Objev dne – Pokračující vyšetřování, jež policie vede kolem případu Jany Nagyové, vrátilo do hry závažné dokumenty, které získal před téměř dvěma lety protimafiánský útvar policie při razii vedoucí k rozbití vyděračského gangu v severních Čechách.

Jde o písemnosti protikorupčního útvaru ke kauze švýcarského konta lobbisty Romana Janouška, jež našli lidé z ÚOOZ v květnu 2012 ve vile Vladimíra Svobody, muže, který ještě pod jménem Nešpůrek patřil, jak dosvědčují dobové odposlechy, ke známým Františka Mrázka.

Listiny, o nichž je řeč, byly podle policie součástí rozsáhlého informačního archivu, jemuž policisté dali název Mrázkův archiv číslo dvě.

Co se řeklo na Grygárka

Při vzpomínané policejní akci bylo spolu se Svobodou-Nešpůrkem zadrženo deset lidí, včetně pěti policistů, kteří zneužívali údaje z policejních databází, a byl mezi nimi také detektiv protikorupční policie. V případu na podzim začalo první soudní líčení.

Detektivové nyní zabavené materiály využívají a uvádějí je v obvinění bývalého náměstka pražského vrchního zastupitelství Libora Grygárka. Je jak známo obviněn právě z toho, že úmyslně brzdil vyšetřování Janouškových kont ve Švýcarsku, když na ně tamní prokuratura upozornila pražské úřady.

Svoboda-Nešpůrek navíc nyní policistům řekl, že se Janoušek s Grygárkem znají minimálně od listopadu 2008. To je věc, kterou obviněný bývalý náměstek vrchního žalobce popírá. Nešpůrek prý navíc také zaslechl, jak Janoušek žádá Grygárka, aby švýcarský problém vyřešil, potvrdil Insideru zdroj blízký vyšetřování kauzy.

Potíž pro policisty je v tom, že Svoboda-Nešpůrek to nesdělil u řádného výslechu, ale při podání vysvětlení, takže by u soudu nemohla jeho svědectví žaloba použít.

Jinak zatím u výslechu ještě nebyl, podobně jako další pro případ důležitý svědek, bývalý šéf protikorupční policie Tomáš Martinec.

GIBS to nezvedl I když odhalení Mrázkova archivu číslo 2 je staré téměř dva roky a i když v případu figuroval i policista protikorupční jednotky, Generální inspekce bezpečnostních sborů při prověřování postupu této policejní složky u Janouškových kont loni na jaře žádné pochybení neobjevila.

„Nebylo zjištěno žádné pochybení ze strany příslušníků ÚOKFK a věc byla uložena,“ sdělila Insideru mluvčí inspekce Radka Sándorová.

Z Nešpůrka Svobodou

Vladimír Svoboda, který nyní může dát policii cenné informace, v 90. letech sloužil ještě pod původním příjmením Nešpůrek u policie. Už v té době byl obviněn kvůli vydírání, avšak soud ho osvobodil.

Do pozornosti detektivů protimafiánského útvaru se pak dostal kvůli zmíněným kontaktům s Františkem Mrázkem považovaným policisty za šéfa zdejšího podsvětí. Jejich vzájemné hovory se dostaly i do známého spisu Krakatice, který monitoroval napojení mafie na politiku a veřejnou správu.

Minulost pak Svobodu-Nešpůrka dohnala při dalších angažmá ve státní správě. Opustil místo ve vedení státní organizace CzechInvest a pak i Technické správy komunikací hlavního města. Naposledy byl zaměstnancem Regionální správy majetku Českých drah.

Karel Hrubeš

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy