Porošenko láká miliony Ukrajinců z ciziny domů

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
3. 6. 2014 14:47
Nově zvolený prezident Ukrajiny považuje návrat "zarobitčanů" za jednu ze svých priorit. Jen v Česku jich žije přes 100 tisíc.
Foto: Tomáš Kunc

Zahraničí – Nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko by rád vrátil do vlasti miliony krajanů. Dokonce prohlásil, že je to jedna z jeho hlavních priorit ve funkci hlavy státu.

Pro migranty, z nichž většina hlasovala právě pro něj, je to však zatím jen nereálná představa.

"Bude trvat ještě mnoho let, než se situace zlepší. Práce na Ukrajině v současné době není. Proto jezdíme do ciziny," říká o důvodech svého pobytu v Česku 55letá Ukrajinka Halyna.

Plat za den jako důchod za měsíc

V rodném městě Černivci pracovala Halyna jako účetní. Když její podnik před deseti lety zanikl, odcestovala do Varšavy.

Uklízela také v Paříži, před sedmi lety se nakonec usadila v Praze. "Vydělám si za den tolik, kolik moje maminka dostává jako důchod za měsíc. Prosila mě, abych zůstala, ale nejde to. Neměly bychom z čeho žít," vysvětluje.

Po čtyřech měsících na Ukrajině se Halyna vrátila do Prahy. Odjížděla tam kvůli dokladům a zažila i revoluci. "Samozřejmě jsem chodila na demonstrace. Revoluce nám pomohla trochu zvednout sebevědomí. Těšili jsme se, že budeme v Evropě," říká.

Nevěří však, že se situace rychle stabilizuje. "Ani mladí lidé po střední či vysoké škole nemohou sehnat práci. Nepracují mí sousedé ani spolužáci. Také by chtěli do zahraničí," tvrdí.

Vábení "zarobitčanů"

Porošenko, vítěz nedávných prezidentských voleb, měl mezi Ukrajinci žijícími v cizině značnou podporu. Po celém světě pro něj hlasovalo přes 60 procent z více než 70 000 zúčastněných voličů.

Při setkání s novináři v Kyjevě krajanům děkoval a tvrdil, že se postará o vytvoření podmínek pro návrat "zarobitčanů", jak se migrantům na Ukrajině přezdívá.

Pomoc a legalizaci slibuje i těm, kteří se v cizině rozhodnou zůstat. "Drazí Ukrajinci v zahraničí, ukrajinský prezident, vedení a Ukrajina vám děkují a očekávají vás doma," citoval prezidenta portál ukrajinské diaspory vidia.org.

Ze statistik Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) vyplývá, že se jen v Evropské unii nachází kolem 2,5 milionu Ukrajinců. Podle statistik Světové banky je Ukrajina - co do počtu migrantů - na pátém místě po Mexiku, Indii, Rusku a Číně.

Celkem je ve světě podle různých odhadů pět až sedm milionů ukrajinských migrantů. Mnozí tam však pobývají načerno, nemají pojištění ani platné cestovní doklady.

Miliardy dolarů pro Ukrajinu

Podle Ukrajinské národní banky poslali Ukrajinci pracující v zahraničí jen loni do vlasti zhruba 8,5 miliardy dolarů. Příliv peněz se oproti předchozímu roku zvýšil o 13,4 procenta.

Experti připouštějí, že migranti významně pomáhají ukrajinskému rozpočtu (minulý režim po nich chtěl dokonce placení daní). Brzký návrat těchto lidí do vlasti ale zpochybňují. Už kvůli tomu, že práce není ani pro ty, co na Ukrajině zůstali.

"Problémy pracovních migrantů vyžadují komplexní spolupráci podnikatelů, státních institucí a možná i mezinárodní součinnost," řekl Aktuálně.cz bývalý ukrajinský ministr ekonomiky Bohdan Danylyšyn, který v Praze vede Evropský institut politických a ekonomických studií rozvoje Ukrajiny.

"Je dobře, že nový prezident chce vytvořit zázemí a slibuje vytváření nových pracovních míst. Pokud však nebudou vytvořeny nové pracovní příležitosti, je předčasné mluvit o návratu migrantů," uvedl. Upozornil, že nezaměstnanost se pohybuje od čtyř do osmi procent.

Zničený genofond národa

Taras Kostjuk z Ukrajinského odborového svazu v ČR říká, že na Ukrajině nejsou v současné době podmínky, jež by umožnily zabezpečit lidem obdobné výdělky, jako mají například v Česku.

"Na Ukrajině je velmi těžká ekonomická situace. Značný počet lidí se snaží zachránit svou existenci odjezdem do zahraničí. Rodiny jsou na těchto příjmech závislé," řekl Aktuálně.cz.

Masový odjezd do ciziny podle něj zároveň "ničí genofond" ukrajinského národa. "Odjíždějí většinou zdraví a mladí lidé ve věku od 25 do 40 let. Mnoho rodin se rozpadá. Děti vyrůstají u prarodičů," vypočítává nevýhody.

Přestože lidé vývoj ve své zemi prožívají a pečlivě sledují, domů se nevrátí, dokud nebudou mít práci, odhaduje.

Památník v Koločavě

Ve vesnici Koločava, známé z románu Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník, stojí už několik let pomník zarobitčanům. Místní rodák, který je poslancem ukrajinského parlamentu, nechal na autobusové zastávce vysochat muže v místním kroji, který se loučí s těhotnou ženou.

Většina tamních obyvatel si prý práci migrantů ve světě vyzkoušela a asi stovka jich na "migrantské frontě" zahynula. Svědčí o tom i pamětní deska u zastávky.

Podle Danylyšyna návrat migrantů vyžaduje nejen vznik pracovních míst, ale také celkovou stabilitu a zlepšení ekonomické situace. "Mnozí se v cizině usadili, našli slušné zaměstnání nebo mají i vlastní byznys. Jejich děti studují a své perspektivy už vidí spíš v zahraničí. Sotva se tam budou chtít vrátit natrvalo," tvrdí.

Eventuální začlenění Ukrajiny do Evropské unie je přitom podle něj otázka deseti až patnácti let. Asociační dohoda, kvůli které začaly loňské protesty, jež vedly nakonec ke svržení režimu, migraci neovlivní, míní.

Ukrajinci v Česku

V Česku se podle statistik ministerstva vnitra nachází přes 100 tisíc Ukrajinců. Ročně se jim rodí téměř tisícovka dětí.

Oproti 90. letům, kdy masová migrace vypukla, se nicméně jejich počet snížil. Důvodem je podle Kostjuka přísnější legislativa, ale také otevření jiných pracovních trhů. Příznivější podmínky mnozí našli v Polsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku, ale také v Rusku.

Podle neoficiálních odhadů je v Itálii 300 000 až 700 000 Ukrajinců. V Rusku jich podle tamní migrační služby žijí asi dva miliony, přičemž zhruba polovina pracuje nelegálně.

Podle Kostjuka, který při volbách předsedal volební komisi v Praze, právě kvůli naději na stabilitu lidé stáli před konzuláty fronty.

"V Porošenkových továrnách pracují statisíce lidí. Voliči možná věřili, že bude stejně úspěšně pracovat i pro stát. Hlasovali ale spíš pro naději, že začnou reformy a že se snad budou moci někdy vrátit," říká.

Alexandra Malachovská

 

Právě se děje

Další zprávy