Glosa - Pár desítek hodin po skončení řeckých voleb se jen potvrzuje, že vítězstvím stran pravého středu se zatím jen získal čas na přípravu k odchodu Řecka od společné měny.

Nejde jen o pochybnosti, zda se v Řecku řádnou cestou podaří sestavit vládu (může vzniknout úřednická), nejde jen o křehkost nové vlády (dává se jí možná šest, ale ne více než 12 měsíců) a nejde jen o pochybnosti, zda je Řecko schopno dodržet úsporná opatření a schopno dluhy splácet (to zatím není).

Jde také o postoj Evropy, zejména Německa. Německé stanovisko se velmi brzy, ústy kancléřky Merkelové, ukázalo jako neměnné; žádné úlevy ze sjednaných podmínek, jak by si přálo Řecko a možná i některé evropské státy.

Nic jiného se asi ani čekat nedalo již jen z taktických důvodů.

Je zde ale vážnější problém, který ústupkům či kompromisům dosti brání. Změkčování podmínek Řecku by jen posílilo argumenty dalších států, kterým již pomoc byla poskytnuta, například Irsku, aby se rovněž hlásily o zmírnění podmínek půjčky. Zvláště když Španělsko dostane půjčku bez dodatečných požadavků. Nelze se tak ubránit lehkému cynismu, když bychom spekulovali, že evropsky úspěšné řecké volby se jaksi Německu nemusely hodit. S opačným volebním výsledkem by totiž bylo po jednom problému a důvodem by byl projev řecké vůle, ne německé, či šířeji evropské.

Nicméně výsledek řeckých voleb, ať již budou jednání o vládě a o podmínkách půjček jakákoliv, dává i tak dost předpokladů k pokračování dosavadní taktiky poskytnutí financí tak akorát na splacení řeckých úroků, případně jistiny řeckých dluhopisů dle splátkového kalendáře, takže se peníze ze zahraničních institucí v Řecku dlouho neohřejí.

To je i vývoj, který odhadujeme pro příští měsíce.