Zahraničí - Války v bývalé Jugoslávii jsou temnou minulostí, která se občas z devadesátých let vynoří během drobnějších střetů a konfrontací v Bosně nebo Kosovu. Více než deset let po skončení občanské války se teď ale vyhrocuje situace v Makedonii, nejjižnější republice někdejší jugoslávské federace.
Speciální oddíly těžkooděnců od pondělního večera hlídkují v centru Skopje, kde zatkly desítky lidí a snaží se bránit přístupu skupiny rozvášněných etnických Makedonců přes řeku Vardar do čtvrtí, které obývá albánská menšina. Spory mezi oběma komunitami - Makedonci a Albánci - rozpoutaly dvě vraždy a několik ozbrojených srážek, které si vyžádaly už sedm mrtvých a nejméně patnáct zraněných.
V roce 2001 po sobě makedonská armáda a albánští povstalci několik měsíců stříleli, válka ale skončila dohodou. Od té doby byl vcelku klid, teď se přízrak války vrací.
Policie vyšetřuje surovou vraždu, která se odehrála ve čtvrtek, v předvečer pravoslavných Velikonoc. Pět mladých mužů ve věku osmnáct až dvacet let našli zastřelené u jezera na severu Skopje. Našel je místní rybář. O kus dál bylo tělo pětačtyřicetiletého muže, zastřeleného u jeho automobilu. Zemřel zřejmě proto, že vrahy viděl.
Makedonská ministryně vnitra Gordana Jankulovská v úterý oznámila, že vyšetřovatelé mají nové poznatky a jsou vrahům na stopě. Ačkoliv zatím nikdo neoznámil, že stříleli Albánci a čin má souvislost s etnickou nenávistí, většina Makedonců to má za hotovou věc.
„Hrozí to přerůst v katastrofu,“ nechal se slyšet diplomat jedné z členských zemí Evropské unie.
Kruh násilí začal v březnu, když při hádce o místo na parkování ve městě Hostivař makedonský policista zastřelil dva Albánce. Následovaly protestní demonstrace Albánců a pak se skupiny mladých mužů začaly navzájem napadat ve městech, hlavně v autobusech. Používali baseballové pálky, tyče i nože. Nejméně patnáct lidí to odneslo zraněními, policie postupně nejhorší násilníky pozatýkala.
Špatná ekonomická situace dvoumilionové země a z toho plynoucí frustrace se podepisují na tendencích k extremismu a násilí. Makedonie patří s Moldavskem a Albánií mezi nejchudší evropské země. Nezaměstnanost dosahuje třiceti procent, to je jedno z nejhorších čísel v Evropě.
Sny o vstupu do Evropské unie a Severoatlantické aliance, které sehrály důležitou roli při jednáních o ukončení války v roce 2001, jsou nedosažitelné. Vstup do NATO blokuje Řecko kvůli sporům o používání historického názvu Makedonie, kvůli nesplněným základním podmínkám rozhovory o přistoupení Skopje do Unie ještě ani nezačaly.
„Etnické napětí v Makedonii by mohlo narušit pozitivní úsilí země o integraci do Evropské unie,“ potvrdil ve Skopji novinářům český premiér Petr Nečas, který právě je v Makedonii na oficiální návštěvě.
