Zahraničí – Kriminalitu Romů prý stát netrestá, a tak se čtyři Maďaři v polovině roku 2007 v hospodě v Debrecínu rozhodli, že spravedlnost vezmou do svých rukou. Pekař, vyhazovač v nočním podniku, bývalý příslušník vojenské mírové mise v Kosovu a zvukař si při loupeži opatřili nejprve brokovnici a pak od překupníků další zbraně.
V červenci 2008 začala jejich pomsta. Během třinácti měsíců zavraždili šest Romů a pětapadesát dalších zranili. Vypálili celkem 78 kulek, hodili Molotovovy koktejly do sedmi domů.
Dlouho unikali. Nepřibírali nové členy, nevedli žádnou propagandu na internetu – jen potichu připravovali další vraždy. Útočili většinou na domy na okraji vesnic, kde měli dobré podmínky pro rychlý útěk.
Stříleli i z bezprostřední blízkosti. I zezadu. Nejmladší obětí byl pětiletý chlapec.
Jejich případ skončil v úterý, kdy u soudu dostali tři členové skupiny doživotí. „Motivací pachatelů bylo nastolení pořádku, což znamenalo útočit na Romy v místech, kde se podle nich Romové dopouštějí zločinů na Maďarech,“ uvedl soudce.
Čtvrtý obžalovaný, který sám nestřílel ani neházel a dělal „jen“ řidiče, si má odsedět třináct let. Pomohlo mu, že jako jediný během procesu vypovídal o přípravách vražd, ostatní tři mlčeli.
Podobně ale mlčí i celé Maďarsko. Maďarská veřejnost ani politici se k samotným vraždám ani procesu příliš nevyjadřovali. Málokdo veřejně projevil lítost s oběťmi či opovržení nad spáchanými činy, proces se konal za zavřenými dveřmi.
Mezi romskou komunitou a většinovou společností je v Maďarsku ještě hlubší příkop než v České republice. Romové jsou tam více segregováni, je mezi nimi vyšší nezaměstnanost a nižší míra dosaženého vzdělání, čelí velkému tlaku i od velkých politických stran.
„Maďarsko je samozřejmě jiné než Česko, ale v otázce řešení postavení romské menšiny bylo kdysi napřed. Zhoršilo se to fašizací části politické scény. Problémy vznikly především kvůli tomu, že někteří politici si začali hrát s národním šovinismem a rasismem. Toto je důsledek,“ uvedl pro Insider český sociolog Ivan Gabal, který se dlouhodobě zabývá otázkou romské integrace.
Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) – třetí nejsilnější strana v zemi – posílá své uniformované gardisty „hlídat“ problémové vesnice a i vládnoucí strana Svaz mladých demokratů (Fidesz) občas nadeběhne voličům ostřejší protiromskou rétorikou.
Před volbami příští rok se to bude znovu hodit.
K obviněním, že učinila málo, mlčí i policie. Dva ze čtveřice odsouzených měla v databázi kvůli stykům s nacistickým hnutím Maďarská národní fronta, přesto se o ně během vyšetřování vražd dlouho nezajímala.
Informátor tajné policie dokonce varoval, že se v těchto kruzích hovoří o plánovaných vraždách a „lekci cikánům.“
V České republice sociologové a odborníci na romskou problematiku už delší dobu varují, že situace je výbušná a je téměř s podivem, že násilí, které propuká například na českobudějovickém sídlišti Máj či předtím ve Varnsdorfu, ještě nevedlo k obětem na životech. Ve Vítkově před čtyřmi lety k tomu při žhářském útoku nebylo daleko.
Bezpečnostní a informační služba (BIS) minulý týden varovala, že se počet lidí radikalizovaných proti Romům zvyšuje.
„Pokud dojde i k menšímu impulsu, jsou jejich každodenní problémy a z nich vyplývající frustrace v kombinaci s latentním anticikanismem ventilovány a ústí v radikálnější projevy,“ uvádí se ve varující zprávě BIS.
Vraždy v Maďarsku propukly právě na pozadí hluboké krize, která zemi zasáhla v letech 2008 a 2009. Tehdy výrazně stoupla nezaměstnanost a maďarská ekonomika se propadla. Úměrně s tím rostla frustrace a potřeba ukázat na viníky, případně je potrestat. Tedy Romy.
„My jsme stále ještě ve fázi, kdy se můžeme rozhodnout, zda půjdeme cestou integrace, nebo konfrontace. Otázka, jak se k tomu postaví politici. Někteří tomu vůbec nepomáhají, zejména mám na mysli výroky některých senátorů. Nebude-li se politická scéna chovat zdrženlivě, tak se do té konfliktní fáze dostaneme,“ říká Ivan Gabal.
Martin Novák
