Za kulisy událostí - V Kyjově musí všechny restaurace, kromě těch s výjimkou, o půlnoci zavřít. V Děčíně se nesmí v neděli a o svátcích sekat tráva. A ze Žďáru nad Sázavou pro změnu vykázali hazard. Podobné zákazy se staly v posledních dvou letech trendem českých a moravských radnic. Zatímco v předchozích volebních obdobích města bojovala hlavně s prostitucí, bezdomovci či pitím alkoholu na veřejnosti, to končící bylo především ve znamení drtivého nárůstu počtu vyhlášek, které regulují hazard, otevírací dobu restaurací a podomní prodej. Vyplývá to z analýzy partnerského deníku HN i zkušeností samotných starostů.
„Je to dané rozhodováním Ústavního soudu. Ten donedávna nechával obcím velmi malý prostor pro regulace, před pár lety ho ale uvolnil a obce toho využily. Řeší to, co je nejvíc pálí, tedy v poslední době hlavně hazard a veřejný pořádek,“ říká starosta Kyjova a místopředseda Svazu měst a obcí František Lukl. Přísnější pravidla pro provozování hazardu přijalo podle zjištění občanského sdružení Brnění už víc než 450 obcí, většina z nich to udělala v posledních třech letech.
Nejnovějším „vyhláškovým“ trendem je ale omezování otvírací doby restaurací. Cestu k tomu otevřel Ústavní soud v roce 2012, když posuzoval podobný zákaz města Břeclav. Soudci tehdy rozhodli, že podobné opatření přispívá k ochraně práva na pokojné bydlení a spánek, a proto je přípustné. Nejnověji hodlá k podobnému omezení přistoupit třeba i městská část Praha 1, která chce regulovat otevírací dobu v centru města. Přerovská radnice zase v těchto dnech vymýšlí, jak vyhláškou zkrátit provoz místní diskotéky – a to do deseti hodin večer.
Ne vždy ale podobná opatření radnice uhájí před svými obyvateli. V Chodově na Sokolovsku radní přijali v roce 2012 vyhlášku, která regulovala otvírací dobu všech restaurací, hospod a heren zavírací dobou ve 22 hodin. Jenže nové pravidlo zvedlo tak vysokou vlnu nevole, že město muselo vyhlášku po pár měsících zrušit.
„Chtěli jsme regulovat především hrací automaty a narazili na problém, že automaty byly často i v hospodách či restauracích, proto ten zákaz. Nakonec jsme ale vyhlášku nahradili deklarací, kterou se provozovatelé zavázali dodržovat, a zatím to docela funguje,“ reagoval místostarosta Chodova Patrik Pizinger.
Omezování provozní doby se pro města stalo mocným nástrojem v boji s provozovateli restaurací. Většina radnic totiž ze zákazu uděluje výjimky, a pokud někdo její požadavky na omezení hluku či nepořádku neplní, radnice podniku zkrátí provozní dobu.
Města ale zkoušejí regulovat i další věci – třeba v Chebu se radnice pokusila na veřejných prostranstvích v historické části města zakázat mimo jiné odpalování zábavní pyrotechniky. S jedinou výjimkou, a ta platila pro město samotné, které ohňostroje pořádat mohlo. To ale Ústavní soud zrušil s tím, že podobný zákaz by musel platit pro všechny. „Nárůst počtu vyhlášek je podle mě dán i tím, že lidé jsou čím dál uvědomělejší. Vědí, co mohou žádat po svých obcích, a vytvářejí na vedení radnic stále větší tlak,“ myslí si starosta Příbrami Pavel Pikrt. Jeho město podobné vyhlášky nemá, na nátlak veřejnosti ale připravuje zákaz pití alkoholu na vymezených veřejných místech a zákaz podomního prodeje.
Nejčastějším tématem vyhlášek je ale stanovování místních poplatků. V poslední době pak přibyla ještě regulace druhotného výkupu surovin a zákazů podomního prodeje. Jen za 2013 pak radnice schválily víc než 6200 vyhlášek.
Marie Bastlová
