Byznys - Šťovík není zrovna typem byznysu, se kterým by si běžný smrtelník spojoval finančního žraloka Pavla Tykače a jeho uhelnou společnost Czech Coal.
Právě o pěstování této energetické plodiny se přitom pokouší už od roku 2003. Nutno dodat, že ne zrovna úspěšně. A ani loňský rok nebyl výjimkou.
„V roce 2011 skupina Czech Coal vypěstovala a prodala 120 tun energetického šťovíku,“ řekla Insideru mluvčí Czech Coalu Gabriela Sáričková Benešová.
Výnosy plodiny, jejíž spalování je štědře dotováno státem, tak zůstaly až pětinásobně za očekáváním. „Místo zhruba 20 tun z hektaru se pohybují na úrovni čtyř až osmi tun,“ upozornila mluvčí.
Ještě před rokem Tykač plánoval, že bude šťovík spalovat ve svých teplárnách v Žatci a Žluticích. Nakonec však Czech Coal celou loňskou produkci šťovíku prodal na zpracování na pelety.
Letos očekává Czech Coal výnosy ještě o třetinu nižší. „Předpokládaná produkce biomasy pro rok 2012 je zhruba 80 tun,“ vysvětlila mluvčí Sárčiková Benešová.
Biomasa patří mezi obnovitelné zdroje energie. Česko se Evropské unii zavázalo zvýšit jejich podíl ve svém energetickém mixu do roku 2020 na 13 procent. Konkrétně z biomasy by se tím měl objem vyrobené elektřiny oproti roku 2009 zdvojnásobit.
Podobně jako u fotovoltaiky toho chce stát i u biomasy dosáhnout tím, že dotuje výkupní ceny energie, která se z ní vyrobí. Vloni tak stát na megawatthodinu elektřiny vyrobenou z cíleně pěstované biomasy zaplatil 4580 korun, zatímco tržní cena „obyčejné“ megawatthodiny byla 1200 korun.
Po zkušenostech s fotovoltaickou bublinou je ale politická scéna mnohem opatrnější, před opakováním fotovoltaického „průšvihu“ u biomasy varoval i premiér Petr Nečas. Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů tak chystá několik omezení, komu se podpory dostane a komu ne.
I když tedy zatím Tykačovi nevychází plány pěstovat biomasu pro spalování ve vlastních energetických zdrojích, jde o potenciálně výhodný byznys. Aby se totiž splnily normy, ke kterým se Česko zavázalo, musí spálit víc biomasy, než kolik jsou schopny dodat místní lesy ve formě dřevní štěpky. Ceny biomasy, včetně té pěstované na polích a rekultivacích, tak rychle rostou.
Rekultivace, a. s., dceřiná společnost Czech Coalu, proto pěstování potenciálně lukrativní energetické biomasy nevzdává. Spolu s chomutovským pracovištěm Výzkumného ústavu rostlinné výroby zkouší i pěstování japonského topolu nebo čínského rákosu miscanthus.
Tykačovy plány však nekomplikuje jen nejistota kolem státní podpory, ale také fakt, že rekultivované plochy, na kterých biomasu pěstuje, leží na jednom z nejsušších míst republiky.
